Články

pátek 23. prosince 2016

Šťastné a veselé!




Je mi jasné, že zítra už se k napsání žádného příspěvku nedonutím, vlastně se sotva donutím zapínat počítač - Vánoce jsou přece o pohádkách, dobré baště a hlavně čase stráveném s milými a ne o koukání do monitoru. Proto tedy ještě dnes večer ukázka mého letošního přáníčkování.

Tradice posílání přáníček pomalu umírá. Alespoň já mám ten pocit. U nás v rodině jsme jich každý rok dostávali desítky a také jsme jich desítky posílali. Vždycky jsme se snažili na nikoho nezapomenout, hodiny nadepisovali adresy, přemýšleli nad tím, co komu trefného popřát. Už týdny před Vánoci jsme vybírali schránku s rozzářenýma očima. V posledních letech schránka zeje prázdnotou, všichni se omezují na SMSky, jejichž text si najdou na internetu a pak přepošlou celému svému seznamu. Nemůžu si pomoci, ale tohle odmítám podporovat. Připadá mi to tak nějak neosobní. A proto na ně většinou ani moc nereaguji. Přece nebudu Štedrý den trávit ťukáním do mobilu. Mnohem raději si najdu čas o adventu, nakoupím materiál, vymyslím motiv a stvořím něco hmatatelného. Letos toho času nazbyt nebylo, ten, který mi "nesežralo" dítě, spolykaly projekční práce na domě. A tak poprvé po několika letech neproběhla ani naše tradiční dílnička. Proto jsem se omezila na jediný motiv a vyrobila přesný počet akorát tak pro rodinu. Ale aspoň něco. Nakonec tedy dvanáct téměř totožných kusů v minimalistickém duchu. Motiv koníčka mi připomíná takové ty staré tradiční Vánoce. Vystřihla jsem jej z černého papíru vyšší gramáže a dozdobila bílou gelovkou ve stylu perníčků - tedy další vánoční klasiky. No... a pak už jen ozdobný nápis a hotovo. Vypadá to docela jednoduše. Přesto výroba v tom počtu zabrala několik hodin (ano, těch hodin, kdy jsem mohla spát...). Ale nelituju toho. Jsem ráda, že se povedlo. A že kartičky v obálce udělaly radost. Tak nějak doufám, že se každý rok podaří jich vyrobit víc a obdarovat kromě rodiny i naše blízké kamarády (těm zatím bohužel stále ještě vytvářím jen elektronická PFka z fotky...). Že se mi třeba časem podaří vrátit tuhle milou poštovní tradici zpátky do života. Popřát všem těm, se kterými o Štedrém dnu nebudu. Alespoň si na ně vzpomenout. Protože přesně o tom by podle mého měly Vánoce být...

A co Vy? Posíláte také vánoční pohledy nebo přání? Přeji Vám všem šťastné a veselé! :-)




Žádné komentáře:

Okomentovat