Do pokojíčku

 Pokojíček je sice poněkud vzletný název pro něco, co má zatím jen čtyři vyštukované stěny čekající na penetrování, jedno okno, jedny dveře a poškrábanou dřevěnou podlahu, ale já už ho vidím reálně a v barvách. A protože něčím se začít musí, já začala nákupem polštářku :-D

Vlastně to vzniklo tak trochu omylem. Jdu takhle těsně před Vánoci s mámou a Madlenkou dřimkající v kočárku svým rodným městěm, všude krásně svátečně nasvíceno, na stromech tisíce žároviček a najednou na Hlavní třídě vidím novou výlohu. Upoutala mě na první pohled svou nabídkou: vkusné dřevěné hračky, ergonomická nosítka a alternativní móda pro malé i velké. Uvnitř černobílé vymalovaná stěna, jednoduché stojany a police se zajímavým obsahem. Zatetelila jsem se radostí a nedalo mi to, abych nenakoukla. Sortimentem jsem byla nadšená! Nenechala jsem se odradit ani mladým mužem za pultem, který moc nevěděl, která bije - vzhledem k tomu, že podnik byl očividně otevřen krátce, považovala jsem ho za brigádníka, co už se fakt hodně těší, až mu skončí šichta :-) Dítě se potilo v beránkovém fusaku a my s mámou oči na vrch hlavy. V Brně by mě takový obchod asi nepřekvapil, v Havířově - to se musím přiznat - o poznání víc. Taky mě napadlo, že to tady asi bude mít těžší co se odbytu týče (ráda bych se mýlila...). A tak jsem se rozhodla, že ačkoli moje peněženka před Vánoci už skučela bolestí, něco si odtama musím odnést. Alespoň malou měrou podpořit něčí snahu. Dlouho jsem nevěděla, co dřív. Nakonec zvítězila tahle liška. Pro lišky mám slabost. Ježíšek byl letos dárky pro Madlenku obtěžkán natolik, že málem skončil na pohotovosti s vyskočenou plotýnkou, proto jsem se rozhodla, že polštářek schovám na později. Jako základ pokojíčku bude výborný.

Je od značky Chriss Pola. Až později doma jsem zapátrala na internetu a zjistila, že se jedná o autorský výrobek nějaké šikovné slečny, která žije a tvoří v Havířově. Kdo má slabost pro tyhle milé blbiny pro děti, a nebo (hlavně) pro originální módu a doplňky, nechť nakoukne SEM či SEM. A nebo - máte-li to do Havířova coby kamenem dohodil - přímo do obchůdku Matička ZeMě.

A já si moc přeju, aby tenhle krámek hrdě vzkvétal a aby se mu dařilo, protože takových není nikdy dost. A za sebe můžu slíbit, že jsem v něm určitě nenakupovala naposledy! :-)