DIY dekorace na vánoční stromeček

Každý milovník Vánoc má svůj vysněný vánoční stromek. Jak by měl vypadat ten váš? :-)

Tak jako se člověku postupem času mění názor na módu, účes nebo na vybavení bytu, měla jsem u sebe doma v průběhu let různé stromečky. Jednu chvíli (no, už je to nějaký pátek) dokonce plastový bílý s kouličkami v růžovém a zeleném odstínu (aby mi to ladilo k tehdejším tapetám). Z toho už jsem tedy vyrostla! A ačkoli se v otázce bydlení dlouhodobě přikláním k přírodním materiálům, k nadčasovým a neutrálním odstínům, trvanlivým kouskům nábytku a obecně jsem spíš minimalista, u vánočního stromečku toto neplatí. Zjišťuju, že mě prostě nejvíc baví voňavé smrčky ověšené starými malovanými skleněnými ozdobami ve tvaru koulí, šišek, kaprů a luceren (nebo klidně i něčeho mnohem kýčovitějšího!). Prostě stromek mého dětství. Když jsem byla malá, před Vánoci jsme vždycky s mámou zašly spolu do obchodu a mohla jsem si tam vybrat jednu novou ozdobičku. Každý rok jednu. Spousta z nich se dožila současnosti a pro mě mají obrovskou hodnotu. A v téhle krásné tradici bych chtěla pokračovat, aby i moje dcera měla památku. Dokonce už mám v plánu pořídit si k tomu všemu i retro žárovičky, takové, co svítí buď všechny, nebo žádná - to je potom ten správný vánoční adrenalin! Říkáte si, že jsem magor? No, asi jo! :-D

Ale tohle celé až jindy. Madlenka je zatím ještě hodně malá a ačkoli se k hračkám chová hezky a chápe už toho dost, občas prostě něco upadne a já nemám nervy jí celé svátky hysterická stát za zády a kontrolovat, jestli už z některého kousku z rodinné sbírky nejsou střepy. A tak jsem to dočasně vymyslela jinak. Letos tedy máme ozdůbky kovové (některé jsem si přivezla z dovolené z maďarského městečka Szentendré, kde mají celý obchod s Vánocemi!, pár jsem dostala darem od kamarádky) a doplnila jsem je DIY kousky z filcu. Něco už jsem měla z mého dřívějšího tvoření, nově jsem k nim přidala další a trošku to vytunila - knoflík, výšivka, mašlička a ouško na zavěšení. Oblíbený šedý melír jsou zbytky materiálu z čalounění houpacího křesla (o něm jsem psala TADY), tradičně vánoční bílá a červená jsou pak klasické filcy z výtvarných potřeb, které jsem našla doma (stejně jako stužky a knoflíky), takže to byla několikavečerová zábava s nulovými náklady. Stromeček máme letos takový menší, takže počet, který jsem stihla vytvořit, byl nakonec tak akorát. K nim jsem ještě na poslední chvíli dodala i řetěz z keraplastových hvězdiček a kousku špagátu. Původně jsem lepila tavnou pistolí vždy jen jednu hvězdičku, ale rubová strana vypadala dost ošklivě, takže nakonec jsem dala dvě proti sobě a taky to funguje.

Madla je ze stromečku nadšená, ochotně pomáhala zdobit, teď ho neustále chodí okukovat a komentuje: "tomeje" (stromeček), "fití" (svítí), "jedidi" (hvězdičky), "jonini" (rolničky), "šedí" (srdíčka). Největší radost ovšem byla dvacátého čtvrtého pod stromečkem. Dočkala se svého vysněného miminka. Reakce při rozbalování byly takové, v jaké jsem doufala... a pak ho celý večer tahala, muchlala, přikrývala, krmila a nakonec s ním odešla do hajan. Prostě si to užíváme! A co u vás? Našli jste taky pod větvičkou to, co jste si přáli? A jak jste je letos ozdobili? Přírodninami, v severském duchu, nebo retro kýčem? ;-) Přeji vám krásný zbytek Vánoc a bujarého Silvestra!

filcová srdíčka v několika provedeních

řetěz z keraplastových hvězd, lepený tavnou pistolí

Madlenka pomáhá se zdobením :-)

Šťastné a veselé!

No a je to tady, přátelé. Doklopýtali jsme (někteří možná doskákali, ale to není tak úplně můj případ, neb jsem si opět naložila na hrb víc, než bylo potřeba ;-)) do velkého finále! Tak dneska bez zbytečných řečí: přeji Vám všem ty nejlepší a nejkrásnější Vánoce. Vánoce, kdy se plní přání. Kdy dětské oči září, kdy se sejdou blízcí u jednoho stolu, kdy se všichni neskutečně přecpeme a pak blaženě zasedneme k pohádce, ke knížce, a nebo třeba ke svařáku a deskovkám. Ať je to u Vás jakkoli, užijte si je naplno. Teď už bez stresů. Pro to kouzlo okamžiku. A do nového roku vykročte tou správnou nohou, plní energie a zdraví. Ať je pro Vás úspěšný a zajímavý, ať se prostě vydaří! ... a ať už Miloš není znovu prezidentem, prosííím! (promiňte mi tu politickou tečku, ale nemohla jsem si to odpustit :-D)

PS: a to, co vidíte na přáníčku, je malá ochutnávka našich letošních stromečkových dekorací. Budou převážně hand-made a mám jich v záloze vícero druhů, ale o tom zas až příště, my totiž jdeme s Madlenkou teprve dneska zdobit, takže toho zeleného frajera Vám ještě musím vyfotit :-)

Vánoční pozdravy 2017

Asi jako vy všichni, jsem teď před Vánoci s přípravami nějak ve skluzu. Každoročně to podcením, vždycky si říkám, že je času dost... a najednou není. Takže dnes jen krátký report o tom, jak dopadla má letošní přáníčka.

Přiznám se Vám, dlouho jsem váhala, jaký motiv zvolit. Samozřejmě jsem sjížděla Pinterest. Nejdříve se mi pořád nic nelíbilo. V jednu chvíli se mi toho naopak líbilo až moc. A tak jsem si buď mohla hodit korunou, a nebo se rozhodnout podle toho, co mám doma v šuplíku k dispozici. Ano, vzhledem k mé momentální situaci jsem se rozhodla pro druhou, tedy low-cost variantu. Krémová přáníčka mi zbyla ještě ze svatebního tvoření a teď se to perfektně hodilo, takže v podstatě jediný materiál, který mi chyběl, byl kousek červené stužky a tu jsem pořídila za pár peněz v galantérce.  Jako motiv jsem nakonec zvolila prostý věneček. Něco mezi boho stylem a klasickým vánočním kýčem, vždyť to znáte! :-) Obrys jsem nakreslila inkoustovým fixem, který je skvělý v tom, že přes něj lze malovat vodovkama a nerozpíjí se, takže jsem ho mohla i vybarvit. Pro tyto účely jsem Madle ukradla několik jejích akvarelových pastelek (mimochodem jsem zjistila, že ty z Ikea jsou mnohem lepší než pastelky, které koupíte v papírnictví - mám osobní zkušenost ještě s Mapedem a ty mě trochu zklamaly...). Práce to byla poměrně rychlá - obtáhnout pastelkou, rozmazat mokrým štětcem, procvaknout dírkovačkou nahoře dva otvory a uvázat mašličku.

No a je to! Pozdravy v obálkách už jsou na cestě k mým milým a blízkým. Trošku pozdě, ale do Ježíška to ještě stihnou.

... a to je, přátelé, pro dnešek vše, já se loučím, ja Vám mávám a zas běžím dál, protože se mi z rukávu právě sype vanilkový cukr, je jedna v noci a trouba vyplivuje další dávku cukroví. A jak to vypadá tam u vás? :-)

Píšeme Ježíškovi aneb tipy na dárky pro malé panenkomilky :-)

Taky se Vám zdá, že to nějak rychle utíká? Advent už je ve své půlce a Vánoce opravdu za dveřmi. Letos se na ně obzvlášť těším - myslím, že budou úplně jiné, než všechny předchozí v mém životě. Letos si opravdu poprvé nepřeju pro sebe žádné dárky (a vzhledem k částce, kterou jsme utratili za stavbu, se mi to tentokrát i splní! :-D). Jen aby se to všechno vydařilo pro Madličku! Loni jí to ještě bylo celkem jedno. Zaregistrovala světýlka, stromeček a že píchá, líbila se jí bimbající baňka a to bylo tak všechno. Dárky sice rozbalovala, ale obsah ji příliš nezajímal - pouze trhání papíru. Teď už je ale o rok starší, a tak mám velké plány. Už to mám všechno nachystáno. Ježíška totiž není radno podceňovat. A než se nervovat na poslední chvíli a okusovat nehty, zda seženu/neseženu, začala jsem na konci léta už pomalu přemýšlet, co by to chtělo, na podzim hledat v nekonečném moři zboží na internetu to jediné a pravé... no a teď už je to všechno doma. Nakoupila jsem Ježíšky i za babičky a dědečky, aby to měli bez práce :-)

Předpokládám, že Vy, rodičové malých dětí, jste na tom podobně a jste již plně připraveni, a tak Vás tento článek asi moc nevytrhne. Ale třeba se mezi vámi najdou i tací, kteří ještě tajnou skříň nestihli zcela naplnit a mají doma holčičku ve věku Madly, nechce se jim lámat si hlavu (nebo na to nemají čas) a trocha inspirace se jim šikne. Nebo klidně na nějakou jinou příležitost (narozeniny, Valentýn...). Tady je, za pět dvanáct (omlouvám se, ale na některé balíčky ze zahraničí jsem čekala, až dorazí, abych je mohla nafotit), ještě několik mých tipů z Ježíškovy dílny 2017 :-)

Na úvod podotýkám, že máme doma holčičku ze všech nejholčičáčtější, takže u nás ve velkém frčí panenky, móda a kreativní činnost. Aneb alespoň nějaký svůj gen jsem předala a teď se z toho neskrývaně raduju!

REALISTICKÉ MIMINKO

U nás letos dárek number one. Jsem přesvědčená o tom, že i kdyby pod větví nebylo vůbec nic dalšího, Madla bude nejšťastnější tvor na planetě. Divila jsem se, jak je dítě, které ještě samo cucá mlíko z prsu, schopné se s láskou starat o panenku, krmit z lahve, vozit v kočárku a přikrývat v postýlce peřinkou. Ale je to tak. Jásá nad každým obrázkem mrněte na obalu kojenecké vody a plenek. Když jsme na návštěvě, kde mají panenku-novorozence, okolní vesmír pro ni přestává existovat. A tak dostane od Ježíška vlastní. Už totiž dobrý měsíc chodí a všude vyřvává, že si přeje "mimíííí". Toto je panenka Bimba od španělské značky Antonio Juan a objevila ji moje máma. Zamilovaly jsme se obě. Má 39cm, takže je podle mě velikostně ideální pro malé dítko. Váží navíc pouhých 450 gramů. Má měkké tělíčko, pouze končetiny jsou vinylové, takže je krásně ohebná, prostě k pomuchlání. Nemám ráda hračky na baterky a mrzelo mě, že všechny s měkkým bříškem měly nějakou "funkci" navíc, ale tahle naštěstí jen pláče (a jde to vypnout!) a dudlíčkem se utiší, tak si myslím, že by se to mohlo líbit. Jak jsem alergická na růžovou, tak tenhle obleček mě prostě nadchl. Posuďte sami :-)

ČAJOVÝ SERVIS a KUFŘÍKY

Předpokládám, že další dárky už jsou spíše do počtu, ale... ehm... já si taky potřebuju celý rok s něčím pěkným hrát a do tohohle jsem se zamilovala (popravdě se z něj roztekla i moje mamka a ségra!), tak snad se naší malé pečující mamince bude taky líbit :-) Je celý kovový, takže by měl i něco vydržet, zabalený v krásném kartonovém kufříku s motivy zvířátek. Značka Sass and Belle je v této oblasti opravdový mistr. A opět - na to, že nemusím růžovou, toto jsem si nedokázala odpustit!

Aby na rozkošných miniaturních talířcích měla co servírovat, dostane ještě krájecí potraviny. Dělají se v milionu provedení, já jsem trvala na dřevěných. Ty naše jsou z Lidlu. Není to tedy bůhví jaká designovka, ale máme doma z tohoto řetězce už několik dřevěných hraček a musím říct, že kvalita i cena jsou supr a špatně také nevypadají! :-)

Ze stejné série Sass and Belle jsme pořídili i sadu kufříků, které mají podle mě široké využití a v žádné domácnosti by neměly chybět. Takhle jí to bude spolu hezky ladit!

KNÍŽKY

Ptáček a lev (Marianne Dubuc) - Tato knížka je možná mezi rodiči celkem známá, ale kdyby náhodou ne, krátce představím, moc mě totiž zaujala. Je to jednoduchý příběh o lvovi, který zachrání zraněného ptáčka a umožní mu u něj doma přečkat zimu, než se jeho kamarádi vrátí z teplých krajin. Zažívají spolu spoustu krásných chvil. Na jaře se ptáček přidá ke svým druhům a lev zůstane sám a je mu smutno. Uplyne celý dlouhý rok a znovu nastane zima. Shledá se znovu se svým malým kamarádem? :-) Textu je v knize opravdu málo, doslova pár vět nebo hesel, což je podle mého názoru ideální pro malé dítě, které má rádo knihy, ale nevydrží dlouhé čtení, chce hlavně listovat a koukat na obrázky. Ty jsou skutečně půvabné, někdy velmi minimalistické, ale naprosto výmluvné. Příběh mě dojal a moc se těším, až budu Madle vysvětlovat, co je to přátelství :-)

Alle vier jahreszeiten - myslím, že tato kniha je u nás prakticky neznámá, v češtině ani nevyšla. Já ji mám německy. Podotýkám, že z hodin němčiny si pamatuju asi tak dvacet slov, ale v tomto případě to vůbec nevadí, kniha totiž o textu opravdu moc není. Objevila jsem ji díky Instagramu autorky, německé ilustrátorky Katrin Wiehle, a hned mě zaujala. Je totiž o ročních obdobích. Toto téma bylo zpracováno snad milionkrát, ale v téhle verzi velmi jednoduše, tak, aby to pochopily i nejmenší děti. Jedná se o leporelo o několika stránkách, přičemž každému období jsou věnovány 3-4 strany. Jedna dvojstrana vždy představuje stejnou krajinu okolo domu a jak se proměňuje během jara, léta, podzimu a zimy. Ukazuje přírodu, lidské činnosti, zvířata a typické předměty. Další stránka je pak doplněním této hlavní dvojstrany. Kniha je celá vyrobená z recyklovatelného materiálu a tištěná přírodními barvami, což je na jednu stranu pro mě, jakožto milovníka "zelených" věcí super, na stranu druhou mě trochu mrzí, že bílá barva kvůli tomu není bílá, ale jakoby šedobéžová a některé obrázky jsou tím pádem méně zřetelné. Ale samotné ilustrace mě opravdu nadchly (stejně jako celá práce Katrin Wiehle, kterou určitě zkoukněte!). Myslím, že pro základní pochopení ročního cyklu je toto ideální kniha. Snad se bude líbit.

Madlička najde pod stromečkem ještě nějaké další knížky, ale vzhledem k tomu, že mi přišly notoricky známé, tak už je neuvádím. Ale myslím, že knih prostě není nikdy dost, i kdyby na chleba nebylo! :-D

Tak, to je pro dnešek vše. Přeju Vám všem, ať se Vám podaří vybrat to nej pro ty vaše milované, ať se vyhnete nákupním horečkám a davovému šílenství a ať si zbytek adventu užijete v pohodě a vaše dárky potěší! :-)

Vánoční dílna 2017

Jako (téměř) každý rok, i letos proběhla naše tradiční akce Vánoční dílna s holkama. Je to vždycky víkendovka o pohádkách, svařáku, tvoření dárků, dekorací či přáníček a hlavně o milém setkání s kamarádkami. Nutno ale přiznat, že už nám přituhuje, a tak obvyklé počty okolo 6-10 účastnic se nám rok od roku snižují a je problém se vůbec domluvit na určitém termínu, většina z nás má totiž večery zabité a některé mají v současnosti zabité i dny. Takže v den D, který nakonec vyplynul tak nějak na poslední chvíli a vlastně spontánně, trávila jedna pravidelná účastnice svoji neděli rekonstruováním hnízda, druhá přebalováním měsíčního prďoly a třetí rovnou v porodnici. A tak se nějak stalo, že jsme se nakonec sešly v komorním počtu tří: já (dostala jsem opušťáka!) a dvě těhotné. No jo no. Svařáku tedy letos moc neproteklo a celkově to bylo takové poklidné, ale i tak moc příjemné.

Dopoledne jsme vyrazily na větvičky. Jsem tak šťastná, že máme les hned za domem a že nabízí tolik bohatství! Chůze tím zimním, tichým a mlžným, je úplná terapie! Toužila jsem po holých, tlustších větvích na dekorace do oken a našla jsem krásnější, než bych si sama vymyslela! A pak smrkové do vázy a pár šípků na zpestření. Nasbírané v košíku působily natolik obřadně, že kdybych je postavila doprostřed obýváku jen tak, nic by tomu vlastně nechybělo.

 Ale já se je nakonec přecejen rozhodla použít dle původních záměrů a tady je výsledek: na březové větvičky jsem pověsila keraplastové hvězdy a nějaké plastové baňky, které jsem kdysi pořídila a už několik let nepoužila, neb jsem na plast poněkud zanevřela. Zjistila jsem ale, že mají pěknou barvu a letos vzhledem k Madle a její touze dělat se vším kululuuu se budou hodit i na vánoční stromek ;-) Dekoraci mám na dvou oknech v obýváku a doplnila jsem ji i LED řetězem bez nutnosti zapojení do zásuvky, jehož vypínač jsem (velmi neuměle) schovala zavěšením na rubovou stranu okenní textilie. Ale v noci to vypadá pěkně. Fakt! :-)

No a tady je celé naše adventní zákoutí i s Madlenčiným kalendářem a věncem, který posledních několik let recykluju, jen letos jsem pod něj dala chvojí a tác z Ikea (působí podle mě docela pěkně svátečně...).

Ptačí ubrus je jen na těch pár týdnů, pak dostane stůl slavnostní oblek. Mám v plánu kombinovat bílou a režnou a taky tam chci dostat hodně červené. S červenou to totiž o Vánocích dle mého názoru nejde přehnat. Třeba jako na této girlandě - je to takový polokýč, ale já ji prostě každý rok nade dveřma mít musím!

No a na závěr ještě jedno minimalistické zátiší. Z tvoření mi zbylo několik těch březových větviček. Ale vyhazovat je se mi nechtělo - jsou tak krásné samy o sobě. Šup s tím do vázy a pár decentních hvězd navrch. Teď dělají v hale společnost našemu kanárkovi. A tak každý, kdo k nám vstoupí, hned ví, že Vánočky už jsou tady coby dup!

První sníh...

 

... tak už ho letos máme za sebou - první sníh. Ráno jsme se probudily a za oknem byla ladovská krajina. Vločky tiše poletovaly. Vysvětlila jsem Madlence, kde bude stát stromeček a probraly jsme se ozdobičkami. Letos budou Vánoce (pro jistotu) nerozbitné, a tak si těšení na nostalgické skleněné ozdobičky nechám na příští rok. Takže jedeme ve znamení kovu, filcu a přírodnin. Jak tu červenou normálně moc nemusím, Vánoce si bez ní nedovedu představit. Jednou v roce je to pro mě slavnostní, šťastná barva!...

... no a pak jsme si pustily tu Saru McLachlan, která prostě k tomuhle okamžiku patří... a seděly v objetí před oknem. Pro tyhle chvíle mě prostě baví žít. Nechte se taky unést! :-)