... tak už ho letos máme za sebou - první sníh. Ráno jsme se probudily a za oknem byla ladovská krajina. Vločky tiše poletovaly. Vysvětlila jsem Madlence, kde bude stát stromeček a probraly jsme se ozdobičkami. Letos budou Vánoce (pro jistotu) nerozbitné, a tak si těšení na nostalgické skleněné ozdobičky nechám na příští rok. Takže jedeme ve znamení kovu, filcu a přírodnin. Jak tu červenou normálně moc nemusím, Vánoce si bez ní nedovedu představit. Jednou v roce je to pro mě slavnostní, šťastná barva!...
... no a pak jsme si pustily tu Saru McLachlan, která prostě k tomuhle okamžiku patří... a seděly v objetí před oknem. Pro tyhle chvíle mě prostě baví žít. Nechte se taky unést! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat