Domeček a spol po šesté: tapety

Jak už asi tušíte z minulých příspěvků, náš domeček pro panenky byl navržen z překližky. Miluju překližku a chtěla jsem, aby zůstala co nejvíce přiznaná. Přesto mi bylo jasné, že je potřeba něčím ten prostor zabydlet, zútulnit, udělat osobní. Tapety! Dost jsem se zapotila. A jak to dopadlo?

Asi jako se vším, když máte milion možností. Strašně dlouho jsem selektovala. Pro každou cimru jsem měla několik favoritů, kteří postoupili do užšího výběru a na finále jsem v požadovaném rozměru připravila vždy po dvou. Že by se jako daly vyměňovat. Dokonce jsem měla vymyšlen i sofistikovaný systém, jak by to šlo provádět (i dětskýma rukama). Nakonec ovšem, vzhledem k ceně a faktu, že čas kvapil a do Vánoc zbývalo sotva pár dní, jsem realizovala jen jednu variantu. Prostě jsem se musela definitivně rozhodnout. Ach jo! Ovšem ani to nebylo bez menšího dramata. Stáhnout si z internetu vzor, upravit ho na požadovaný rozměr a oříznout tak, aby se pěkně opakoval, zas tak problematické nebylo, stačily základní znalosti grafických editorů. Ovšem tisk! Stěny domečku nejsou úplně malé, takže nestačila ani A3 a s větším formátem už jsem se dostávala finančně za hranici - chtěla jsem totiž vše zalaminovat tak, aby to vydrželo co nejvíc. I případné polití nebo pocákání. Cílem tedy bylo dostat maximum tapet na minimum formátů. Několik probdělých nocí nad tím vším. Nakonec jsem to vítězoslavně odnesla do provozovny, která se tvářila, že umí vše a navíc na počkání. Bohužel neuměla. Laminovala jen leskle, což se mi nehodilo. Takže jsem vytištěné formáty táhla přes půl Brna jinam, kde sice souhlasně pokývali hlavou, ovšem sdělili mi, že na počkání tedy rozhodně neee. Moje listy jsou nestandardně velké a navíc ten mat taky nechce každý, že jo, obsluha bude muset vyměnit materiál ve stroji a doufat, že se jí tam ty jednotlivé papíry nesmeknou, to by se pak muselo všechno tisknout znovu a.... atak se mi udělalo lehce nevolno při představě, že sem kvůli toho letím ještě jednou. (Nehledě na fakt, že jsem musela před Madlou předstírat návštěvu lékaře, protože kamkoli jinam by jistojistě NUTNĚ potřebovala jít se mnou). Když jsem paní za přepážkou vylíčila celou svou vánoční anabázi, naštěstí se jí pološílené matky zželelo a řekla, ať si přijdu za půl hodinky. Uuuuf, tak to bychom měli!

Tapety jsou v domečku nalepené oboustrannou lepicí páskou a některé motivy vám budou jistě povědomé. Dovolila jsem si pro domácí použití vykrást ikonický kousek od Ferm living a od Orly Kiely, další dva jsou jakési bezejmenné motivy, které jsem objevila na Pinterestu. Tímto se všem autorům omlouvám, pakliže se jich to nějak dotklo, a mohu vám za to zaslat platbu v podobě domácích sušenek, které jsme pekly s Madlou! A vy mrkněte, jak to nakonec vypadá nainstalované. Myslím, že to nedopadlo nejhůř... co? ;-)