Dopis Ježíškovi

Kdo mě zná, ví, že Vánoce opravdu miluju. Pamatujete si na pohádku Polární expres? Tak já jsem přesně ta holčička, které průvodčí řekl "lead" - veď a motivuj ostatní. A to dělám - nadšeně šířím sváteční náladu všude kolem sebe! Oproti tomu můj manžel je spíše takový Grinch, který se mému zaujetí směje a moc ho nesdílí. Ale letos to bude jiné pro nás oba. Poprvé totiž máme na Vánocích společný zájem, a to je naše dcera. Já vím, že v necelém půl roce věku z toho ještě nemá rozum, ale přece... 8. listopadu letos poprvé padal sníh. Bylo to ve stejný den, kdy se Madla poprvé sama bez pomoci přetočila na bříško, a tak moje radost byla dvojnásobná. Nevím, jak to vzniklo, ale mám už dlouhou dobu takovou tradici, že když poprvé toho roku spatřím za okny padat sníh, pustím si skladbu River od Sary McLachlan (původně je tato písnička vlastně od Joni Mitchell, ale prostě Sara mě tak nějak víc chytá za srdce). A tak ji poslouchám a u toho pozoruju ty poletující vločky a je to jeden z těch momentů, kdy se opravdu na chvíli zastaví čas. Letos jsem to udělala taky. K tomu jsem navíc v náručí držela toho malého tvora a společně jsme koukaly z okna. Tenhle okamžik si budu pamatovat navždy! No a proto první společné Vánoce (stejně jako mnohá jiná poprvé) jsou pro mě tak významné. Už mnoho měsíců přemýšlím, co jí letos Ježíšek nadělí. Přemýšlím o to víc, že v naší rodině se bude nadělovat zřejmě jenom jí, my s manželem si "naježili" už v květnu, a to rovnou za sedmimístnou cifru... Hodlám využít toho, že zatím moc nemá ánunk, o co kráčí, a tak většina balíčků bude spíše praktických (pláštěnka na krmení, hrací dílce na podlahu, úložiště na drobnosti do vany...). Přesto ale nějaké hračky pod stromečkem samozřejmě budou. A - jak je mým zvykem - taky nějaké hand-made. Jednou z nich bude látková panenka. Takové jednoduché tvoření, kdy jenom obstříháte motiv z pěkné látky, obšijete a vycpete. Já vycpávala vatelínem, který mi zbyl po tvoření deček, ale značka ideál by zřejmě bylo duté vlákno. Každou figurku jsem navíc opatřila ouškem z puntíkaté stužky, takže je možné je zavěsit nad postýlku a nebo k nim připevnit dudlík, kousátko či jinou zajímavou maličkost. Někteří už možná v okatých holčičkách poznali moji oblíbenou kolekci Whatever the weather, kterou jsem použila i pro dívčí verzi hrací dečky. Ano, máte pravdu. Látek jsem nakoupila vícero druhů, od začátku se záměrem, že z jedné ušiju panenky. Výsledná velikost je něco okolo třiceti centimetrů a připadají mi docela praktické - miminko se s ní může tulit a muchlat (dá se použít vlastně i jako minipolštářek), motiv je dostatečně kontrastní, aby ho to zaujalo, ale zároveň nemá žádná přišitá očička ani jiné ptákoviny, které by mohlo utrhnout nebo odkousnout...

Látka obsahuje čtyři druhy panenek a pak další drobné motivy v podobě kytiček a deštníků. Výsledných kousků proto bude víc. Zatím mám hotovy čtyři panenky a jedno paraplíčko. Všechny ale Madličce nechávat nebudu, vyberu jen jednu nebo dvě. S ostatními udělám radost holčičkám našich známých a kamarádů. Ještě přesně nevím, komu, a tak je možné, že některá přistane časem právě u vás...

Milí přátelé, přeji Vám hezký zbytek adventu!