pondělí 21. listopadu 2016

Svetrování vol. 2




Když jsem stvořila první petrolejový svetr, byla jsem nadšená - konečně něco důmyslnějšího, než šála! Jenže brzy mi otrnulo a začal mi připadal důmyslný málo. A tak jsem se rozhodla pletařsky postoupit na vyšší level. Ale aby mě to nesemlelo hned v zárodku, pořídila jsem si k tomu knížku Pleteme na miminka. Je to podle mě povedený kousek z nakladatelství Slovart od francouzské autorky Catherine Bouquerelové. Mezi prvními mě zaujal rozepínací svetřík ze strany 54. Na obrázku je v šedé barvě, kterou jsem v tu chvíli zrovna doma neměla, za to jsem ale měla doslova kilometry námořnicky modré, kterou miluju a původně jsem ji kupovala se záměrem uštrykovat si něco pro sebe. Snad poprvé v životě jsem návod opravdu striktně dodržela (obvykle to nedělám ani v šití, ve vaření už vůbec) - přece jenom ona se ta pletenina dodatečně dost blbě upravuje. Beránkové lemování se mi moc nelíbilo, a tak jsem na zapravení škaredých okrajů použila podle mě stylovější variantu - obšití puntíkatou látkou, která mi doma zbyla z předchozího tvoření hracích deček. K tomu jsem přidala ještě malou kapsičku. Navrch jsem to doplnila dvěma bílými knoflíky, ale nenechte se zmást - svetr se ve skutečnosti zapíná na patentky. Umístila jsem je i při dolním okraji, aby děcku netáhlo na záda při každém pohybu. Výsledek si myslím (vzhledem k úrovni mých dovedností) nedopadl špatně. Jediné, co tedy musím knize trochu vytknout, je to číslování. Pletla jsem variantu "novorozenec" (0-3 měsíce). Ve skutečnosti to ale odpovídá spíše velikosti 68, možná i 74 (tedy dítě určitě starší tří měsíců). Naše Madla není žádná podvýživa a přesto ten kousek na sobě ještě neměla. Vypadá to, že si ještě měsíc, dva počká. Ale nevadí - vyjde to tak akorát na začátek té pravé zimy. Zkrátka na to obrazit v něm všechny vánoční mejdany! :-)...





Žádné komentáře:

Okomentovat