úterý 3. prosince 2019

Dopis Ježíškovi aneb tip na dárek pod stromeček


V jednom z minulých příspěvků jsem zmiňovala, že už pomalu píšeme dopis Ježíškovi. Tedy, lépe řečeno, vše už máme dávno promyšlené, jen ten fyzický akt 'psaní dopisu' jsem nechávala záměrně až na Advent, jednak proto, abych měla pro Madlu nějakou vánoční aktivitu, a taky proto, že chceme dopis rovnou odnést do Ježíškovy schránky na vánočních trzích. A po čem že to letos Madla tak touží?

pátek 29. listopadu 2019

Jsem na kaši...

... v posledních měsících víc než dříve. A proto je potřeba si dát hutnou kaši. Zasytí, dodá energii a vitamíny. My s Madlou si je vaříme moc rády už dlouho, v podstatě od jejího roka a půl, dá se říci. Jde o moje vymyšlené recepty a protože se na ně už několik kamarádek s malými dětmi ptalo, rozhodla jsem se tady o ně podělit a zároveň vám nabízím i prostor k jejich obohacení, úpravu a nebo klidně vlastní osvědčenou inspiraci. Pojďme na to:

neděle 24. listopadu 2019

Svatební veselení



Dneska alespoň krátce o mém dosud posledním miniprojektu, který jsem spáchala začátkem října. Měli jsme totiž v rodině svatbu...

neděle 17. listopadu 2019

Podzimní věnec


 ... tak tohle tvoření z minulého týdne bylo opravdu za pět dvanáct, zanedlouho už ho totiž zřejmě vyměníme za vánoční. Ale když potřebujete alespoň na chvilku zabavit dítě a ta podzimní odkvétající příroda je tak barevná, že...

středa 6. listopadu 2019

Renovace 2019 / Dětské houpací křesílko


Mohlo by se zdát, že všechny moje kanály pomalu odumírají. No, abych byla upřímná, skoro se stalo. Letos jsem se ocitla v nějakém začarovaném kruhu a času se mi začalo kriticky nedostávat. Hodně to souviselo s mojí prací - s tím, jak Madla roste (a výše rodičáku se povážlivě úží), jí prostě přibývá. Všechno to vyvrcholilo na podzim, kdy jsem zoufale doháněla resty vzniklé rozvolněným prázdninovým režimem a do toho se přidaly zdravotní potíže. Dostala jsem se do zlomového bodu, stejně jako spousta bloggerů, a uvažovala jsem, jestli v publikování vůbec pokračovat. Začalo mi to připadat úplně zbytečné a nedůležité. A tak jsem to prostě dala k ledu. Až po několika měsících absence na síti jsem si uvědomila, že mi to vlastně dělá radost. Že to je moje forma komunikace. A v tomto podivném bezčasí na mateřské, kdy se člověk ráno probudí do zaneřáděného bytu, přes den ho pětkrát uklidí, pětkrát navaří a večer je všude úplně stejný nepořádek a nikde žádný hmatatelný výsledek čehokoli, je přesně TOHLE ten můj malý hmatatelný výsledek. A tak jsem procitla z těžkého snu. Pomalu se z toho hrabu a doufám, že se blíží konec toho tmavého tunelu. Takže co se blogu týče, neříkejme tomu smrt, spíš hibernace. Pro ty, kdo sem občas zaskočí, bych ráda slíbila zase jakousi pravidelnost. Ovšem frekvence bude asi o něco nižší, než jste byli zvyklí. Nápady mi nedošly. Některé jsem v létě stihla i zrealizovat. Dát k nim dohromady články je ale pro mě obtížné. Všechno nafotit ještě obtížnější. Dneska tedy po dlouhé době první příspěvek. Ukážu vám, co jsem naposledy spáchala v oblasti renovací. Je to opět takový miniprojekt, ale i tak mi zabral spoustu času, slepovala jsem ho doslova z jednotlivých volných minut. Jedná se o dětské houpací křesílko, které všechny předrevoluční děti pamatují z mateřinek a někteří z vás ho možná měli i doma...

středa 24. července 2019

Začarovaná stěna


 Myslím, že každý byt má nějaké zákoutí, kde se dějou divný věci. Takový bermudský trojúhelník. Znáte to taky? U nás doma je to stěna v předsíni...

středa 12. června 2019

Domeček a spol po desáté: velké odhalení


 Už jsem vás napínala dost dlouho. Už o našem domě víte všechno. Takže na úvod netřeba dalších slov a rovnou se pojďte podívat, jak to dopadlo. Tady je: toto je verze číslo 1...