středa 24. července 2019

Začarovaná stěna


 Myslím, že každý byt má nějaké zákoutí, kde se dějou divný věci. Takový bermudský trojúhelník. Znáte to taky? U nás doma je to stěna v předsíni...

Trvala mi nejdýl. Koncepčně i realizačně. Je to v místě původních dveří do kuchyně. Ty jsme zrušili, neboť nově se do ní vstupuje z obýváku. Velikým otvorem. Kvůli propojení. Jenže co s nevyužitým výklenkem? Byl by hřích ho zazdít. Výklenky jsou moje nejoblíbenější části bytů. Rozdělila jsem ho na dvě poloviny. První použila v kuchyni coby potravinovou policovou sestavu (znáte z dřívějšího článku KUK). Z druhé jsem udělala v hale vestavěnou skříňku na kabelky, čepice a piknikové deky. Ukryla ji za panel z překližky. Miluju překližku. Měla jsem o tom úplně jasnou představu. Velká dřevěná plocha. K dispozici byla borovice, tu jsem zavrhla kvůli barvě i výraznému pruhování. Buk taky neprošel barevností. Spolehála jsem na poslední a nejméně výraznou břízu. Jenže chyba lávky, dodávaný formát mi nestačil výškově. A než mít uprostřed rušivou spáru, to jsem radši přivřela oči a kývla na ten buk. No co, tak to bude lehce narůžovělé. Hlavně, aby zůstalo dřevo příjemné na omak, alespoň trochu odolné proti otěru - přece jen se na něj budou věšet kabáty, že... a aby se nelesklo. Truhlář ho ošetřil velmi šetrně. Mohli byste ho hladit donekonečna. Ovšem když jsem poprvé viděla tu barvu, jak začali panely na místě sesazovat k sobě, zadoufala jsem, že je to jen špatným osvětlením. Bylo to   o r a n ž o v é! Některý víc, jiný míň, ale bylo! A já prostě oranžovou fakt nemusím. Takže šok. Na dotaz, zda se s tím dá něco dělat, mi truhlář odpověděl, že leda obrousit a nechat naturální, ale pak holt musím počítat s tím, že cokoli se tam vylije, vsákne se. Bohužel přesně tuhle odpověď jsem očekávala a pranic mě netěšila. Ach jo.

Čerstvě nainstalovaná překližková stěna

Nechala jsem tomu pár dní na usazení, protože to ještě pořád nebylo všechno, pán měl pro mě ještě další zprávičky. Na tuto dřevěnou plochu jsem měla v plánu nainstalovat v rádoby nahodilém schématu černé dřevěné háčky. Správně tušíte, že jsem si snila o těch z Muuta, ale finance na ně chyběly, a tak jsem slevila a koupila nějaké hand made z Fleru, které stály třetinu. Komunikace s prodejkyní byla taková složitější, nicméně byla ochotná a upravila mi rozměry dle mého požadavku. Háčky došly. Zkoukla jsem je. Trochu jsem z nich byla zklamaná, byly takové jakési disproporční (netušila jsem, že budou mít tak divně útlou a nestabilní nožku), ale smířila jsem se s nimi. Prostě Muuto je Muuto, beztak by mě štvaly jakékoli jiné. Co už. Život jde dál... Pár dní před jejich instalací, kterou měl provádět truhlář na ty nově připravené panely, jsem je chtěla natřít na požadovanou černou barvu (byly totiž režné), a při té příležitosti jsem zjistila, že se háčky jaksi záhadně ztratily. Prohledala jsem třikrát celý byt. Manžel mě obvinil z toho, že jsem bordelářka. Sypala jsem si popel na hlavu. Nakonec se za pět dvanáct našly u manžela v práci (kde jsem byla po druhém kompletním prohledání bytu ujištěna, že teda FAKT JAKO nejsou!). Už jsem je nestihla natřít, takže jsem si říkala, že to udělám až poté, co je truhlář navrtá a cvičně nainstaluje na hotové panely. To se ovšem nestalo. Druhý den jsem byla mistrem ujištěna, že háčky jsou z měkkého dřeva a nevhodně technicky řešené, takže cokoli na ně věšet je vysoce rizikové, odinstalovávat taktéž a jeden, který měl být užíván jako madýlko k otevírání vestavěné skříňky, se mi prý do měsíce vylomí a rozpadne. Háčky jsem tedy potupně a z obavy před zničením natírala přímo na stěně (stěnu jsem asi dvě hodiny olepovala, aby se neznečistila) a tajně doufala, že se truhlář ve svém úsudku mýlí. Mýlil se. Opravdu. První háček se vylomil už po týdnu a to jsme se k němu chovali velice hezky. A tak mi nezbylo, než je vyreklamovat. Paní neměla odvahu vyrábět mi háčky nové a raději poslala nazpátek peníze. No, alespoň byla férová...

Původní a poněkud velmi nešťastně řešené háčky



Dalším bodem programu bylo zrcadlo. K výrazným černým prvkům jsem zamýšlela úplně nenápadné, bezrámové. Jedno nám tu zbylo po původních majitelích a mělo úplně ideální rozměr, takže jsme skrz původní, předvrtané, otvory v jeho rozích jen provlékli šroubky a nainstalovali na tu naši slavnou dřevěnou stěnu. Několikrát jsme upozornili dceru, aby byla na zrcadlo opatrná, že je to skleněné a mohlo by se to rozbít. Jaké pak bylo naše překvapení, když v zrcadle zapraskalo aniž by vůbec prošla okolo a po dvou hodinách se v jednom rohu objevila prasklinka,.Přemýšlela jsem, co s tím, zda to ještě nějak půjde podchytit nebo zakamuflovat. Po dvou dnech v noci zrcadlo zapraskalo znovu a druhý roh se úplně odlomil a s velkým rachotem dopadl na podlahu, čímž bylo mé dilema velmi záhy vyřešeno.
... no a pak si tam několik měsíců stěna žila zcela osamocená. Bez háčků a bez zrcadla. Než jsme měli cestu do Ikea a ta to za nás opět vyřešila a my se konečně mohli za tři stovky kouknout, jak nám to v kabátu při odchodu z domu sluší. Po háčcích ale zbyly díry skoro na rok a půl. Asi to tak mělo být. To bylo tiché volání Muuta. Že The dots jsou ty jediné a pravé. Že si mám na ně našetřit. A tak se taky stalo. Poctivě jsem spořila do prasátka a před pár měsíci na mě na Instagramu vyskočil příspěvek "Designville slaví narozeniny. Sleva 20% na celý sortiment jen do dnešní půlnoci". No a to byl přesně ten moment, na který jsem čekala. Takový můj předčasný dárek k narozeninám. Stěna je konečně kompletní. A já kolem ní chodím s posvátnou úctou. A ani nedýchám. Kdyby náhodou...

No řekněte - nejsou k pomazlení?
Celkový pohled do vstupní "haly"


Uvnitř je malá skříňka na chodbové nezbytnosti. Druhá půlka otvoru je využita
z opačné strany - z kuchyně - formou výklenku.


4 komentáře:

  1. Máš super nápady, Májo. Vypadá to moc dobře a originálně...
    V.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hehe, děkuji, mám to v popisu práce :-) Tak mě moc těší, že se nápady líbí!

      Smazat
  2. Muuto je Muuto, to tedy asi jo! Jinak napinave cteni a preju, at uz je vse jen tak, jak ma byt!!! Vypada to moc pekne. M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. Clovek si obcas mysli, ze usetri, a nakonec se stejne vrati k osvedcenemu :-) Jinak gratuluju, ze jste vydrzela cist az do konce, je to skoro na roman! ;-) A dekuju!

      Smazat