pondělí 25. června 2018

DIY hodiny do dětského pokoje



Jak vysvětlit dítěti, že si s ním nemůžete celý den v kuse jenom hrát? Jak ho nechat v pokojíčku opuštěné bez pocitu viny? Jak mateřskou přežít se zdravým rozumem a zachovat si i tolik potřebnou chvilku pro sebe?

Musím říct, že u nás se to poslední dobou zlepšuje a částečně má možná na tom podíl i tahle metoda s hodinami. Jednoduše dítěti vysvětlíte, co potřebujete jít dělat a domluvíte se s ním, kolik plnohodnotného času mu můžete nyní věnovat, aby pak ono naopak dalo ten potřebný prostor vám. Dá se to aplikovat i na děti, které ještě hodiny poznávat neumějí, prostě si jen řeknete, kam má doběhnout ručička...
Chvíli jsem na tyto první pokusy přenášela do pokojíčku hodiny z obýváku, ale brzo mě to přestalo bavit a řekla jsem si, že by to chtělo nějaké dětské. Jenže! Znáte mě - nespokojím se s kdečím a když už něco stojí za to, tak to prostě STOJÍ! A jednoduše si to nemůžem dovolit. Takže co s tím? No, jako vždy - vyrobit si vlastní.

Použila jsem na to polotovar z překližky, který jsem i s ručičkami a hodinovým strojkem zakoupila na Fleru. Tento konkrétní je od prodejkyně Nocturno, ale nákup vám za sebe nemůžu zrovna dvakrát doporučit. Objednávka se dost vlekla, nakonec mi přišly jiné ručičky, než jsem si objednala, vykomunikovat výměnu taky nebylo úplně příjemné... no, nakonec tedy mám, co jsem chtěla, tak aspoň že tak. Dlouho jsem pak uvažovala, co s nimi, jak to pojmout. Nakonec jsem zvolila tuto variantu s výsečemi, kde jsem použila opět moji oblíbenou světle růžovou, kanárkovou a doplnila puntíkem, který se opakuje v celém pokoji. Do puntíkovaného pole jsem ještě vyšvihla králíčka, ty má Madla ráda. Hodiny totiž měly viset na jediné barevné stěně v pokojíčku, která je mentolová, a tak mi přišlo, že se tam ta paleta hezky potká. Dlouho jsem taky váhala, jestli tam dávat číslice. Hodiny jsem nabarvila balakrylem, jemným štětečkem vypuntíkovala dvanáct značek po obvodu a tak moc se mi to líbilo bez těch čísel!... nakonec jsem ale sama sebe udolala argumentem, že jde přeci o dětské hodiny a ty by je mít měly, ačkoli ještě Madla neumí číst. Jak ji totiž znám, nebude to dlouho trvat a pak by mohly chybět. A tak tam nakonec jsou. Takže ve výsledku je tam toho nějak víc, než jsem si původně představovala, je to na můj vkus trošku ukecané, ale asi to přežiju ;-)




Už nám visí. A fungují. I když tak jemně vržou (netikají, ale zvuk vydávají a není úplně příjemný, takže na to bacha, kdybyste se rozhodli pro podobný projekt, raději si to ověřte předem!). Už s jejich pomocí plánujeme náš program. A kdyby vás náhodou zajímalo, proč jsou hranice těch výsečí zrovna tam, kde jsou, pak vězte, že to není nahodilost. Ukazují Madlence chvíli, kdy se taťka vrátí domů z práce :-) ...


8 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Oh, diky! PS: balicek uz dorazil, ale postak se na me vybod a musim si to vyzvednout na poste ve vedlejsi vesnici. Chjoo! Uz jsem tak zvedava!

      Smazat
  2. Majo, prene takto jsem to resila u naseho syna, hodiny a ukazovat, ze skoncime, az bude rucicka lezet vpravo/vlevo, nahore, dole apod., fungovalo to bajecne, jen jsme tedy nemeli ty hodiny tak pekne. Tyhle jsou proste dokonale! Pekny den. M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to rada slysim, ze ta metoda funguje i jinde. Ja si obecne myslim, ze s detma se da domluvit na ledascem, pokud se pravidla nastavi dopredu a dodrzi se. Sama vim, ze kdyz jsem na neco pripravena, prijima se mi to lip... a dekuju za pochvalu! :-)

      Smazat
  3. Absolutně dokonalé. A ty výseče jsou geniální nápad!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No tak to moc dekuju! :-) A priznavam, ze napad s vysecemi neni tak uplne muj, nechala jsem se inspirovat na Pinterestu, ale upravila jsem si to podle sebe :-)

      Smazat