Tak jsem se po delší době zase hecla a něco stvořila. Závěsný květináč do našeho obýváku. Bylo to asi tak někdy na podzim... no a teď jsem se hecla podruhé a porodila o tom článek. Pokud máte rádi upcycling, rostliny a ve sklepě pár pokladů, možná Vám přijde vhod a třeba se doma z dlouhé chvíle v době koronavirové hecnete taky! ;-)
Já jsem rostlinám dočista propadla! Bohužel až moc. Všechny naše parapety... a vůbec jakékoli horizontální plochy jsou jimi zastavěny. Takže kam dál? Zavěsit to třeba od stropu, že jo! Když jsem u nás ve sklepě našla po bývalých majitelích tuto skleněnou kouli, která ale postrádala bakelitovou objímku a na svítidlo ji tedy už nebylo možné použít, rozhodla jsem se vdechnout jí nový život. Je to vlastně celkem jednoduché. Potřebujete k tomu:
- skleněnou kouli po bývalém svítidlu
- bílý balakryl (ten je teoreticky možné vynechat)
- Pevný provaz, vlnu, nebo cokoli tomu podobného na výrobu macramé
- kousek tenké kůže tl. cca 2mm , 2-3cm na výšku a okolo 30cm na délku (podle velikosti vaší koule)
- cvoček, jaký se používá na zapínání džínů (seženete ho v galanterii, shora je hladký a prodává se většinou v balení po více kusech, i s plastovou "nýtovačkou")
- dírkovačku na kůži
- kousek svačinové fólie
A jdeme na to:
Já jsem si nejdříve zevnitř pořádně natřela kouli několika vrstvami balakrylu. Svítidlo je totiž lehce průsvitné (jinak by taky bylo k ničemu, že...) a tím pádem musíte počítat s tím, že až kouli naplníte hlínou, nebude tak krásně bílá. Což třeba mně vadilo. Takže natřít, nechat zaschnout a několikrát takto opakovat. Není to úplně jednoduché, protože barva po kouli trochu stéká, takže jsem občas kolem polotovaru prošla, lehce s ním pootáčela, aby veškerá barva nezaschla ve formě kaňky na jednom místě, ale trochu se rozprostřela. No, jak říkám, toto je asi nejhorší fáze (a nejotravnější), ale dá se zvládnout.
Když máte kouli připravenou (nebo někdy v době mezi tím) si můžete vyrobit macramé. Existuje jich asi tak milion druhů a když si heslo zadáte na Pinterestu, všechno hned budete vidět! Já jsem si zvolila asi to nejjednodušší, co šlo... a co se taky k mému tlustému provazu nejlépe hodilo (zvolila jsem provaz, který se používá na výrobu kabelek, je to v podstatě bavlněné lano, uvnitř vyplněné nějakým umělým materiálem). Je třeba si předem rozmyslet, kde budete chtít květináč zavěsit a jak dlouhé by macramé mělo být. Já mám výsledek dlouhý okolo 80cm. Délka lana by měla být dvojnásobek plus něco navíc, co se vám "ztratí" v uzlech a roztáhne do šířky, až tam vložíte květináč. Čili řekněme nějakých 240cm - přesně vám to už asi neřeknu, neb vše dělám od oka :-). Klidně je můžete udělat delší, spodek se pak dá jednoduše odstřihnout... Dvou a půl metrová lana v tomto případě potřebujete čtyři. Dáte je vedle sebe, aby vám vzniknul jeden pramen, přehnete je napůl a v místě přehybu je zauzlíte dohromady - tím vám vzniknou čtyři smyčky, za které bude celé dílo viset. Následně si osm spojených lan rozdělíte na 4 prameny po dvou. Na každé dvojici uděláte uzel ve vzdálenosti cca 60cm od velkého uzlu (nebo víc či míň, podle toho, jak dlouhé to chcete mít). Lana, která vám vedou od tohoto malého uzlíku dál, pak rozdělíte a následně každé zauzlíte s lanem ze sousedního uzlu. Tím vznikne základ sítě. Pak už jen stačí tyto čtyři dvojice opět dole všechny zauzlit do jednoho megauzlu a zbytek lan nechat jen tak volně viset, nebo přistřihnout délku podle potřeby. A je to hotovo!
Nakonec kůže. Já použila tenkou, se kterou se hezky pracovalo a dobře obepnula kouli v místě, kde byl původně závit a vzhledově to tedy nevypadalo nic moc. Kůže musí být alespoň o 6cm delší než je obvod "objímky", protože ji chceme ještě na konci spojit cvočkem. Nanečisto si kůži na kouli přiložíte a tužkou naznačíte, ve kterém místě bude cvoček. Měl by být samozřejmě umístěn tak, aby po zapnutí kůže hezky přiléhala a "neplandala". Na vytvoření dírky je vhodné použít dírkovačku. Následný postup na připevnění cvočku naleznete přímo na krabičce, takže tady se asi rozepisovat nebudu, určitě bych to totiž dobře popsat nezvládla :-D
Když máte cvoček připevněný, stačí už jen vše sesadit dohromady: Do koule jsem vložila ochrannou svačinovou fólii, aby se vnitřek hned nezašpinil a v případě přesazování jsem nemusela barvu na vnitřní stěně moc umývat (nevím, jestli a kolikrát by to zvládla). Pak jsem dala na dno drenáž z kamínků - přecejen rostlina nebude mít podmisku, což není zrovna optimální, tak aby kořínky nezahnívaly. Na to jsem pak dala hlínu a následovala už jen samotná rostlina. Doporučovala bych tam pro začátek dát něco nenáročného, co přežije jakékoli zacházení. Například tento potos, kterému my doma říkáme "blázen", protože roste jako blázen do neskutečných délek a nic ho nezastaví. Dlouho mi obstojně bujel i jen ve váze plné vody, takže na nějaké zahnívání opravdu moc citlivý není. A vzhledem k převislému růstu je to do těchto podmínek ideální parťák. Když je rostlina zasazena, koule otřena od přebytečného prachu a hlíny, můžete na objímku instalovat kůži. Opravdu je vhodné, aby byla odnímatelná, už jen z důvodu údržby květináče. No a nakonec to celé vložíte do macramé, přes kovovou smyčku zavěsíte ke stropu a originální dekorace je na světě!
Náš blázen si ve svém novém bytě vysloveně rochní. Společnost mu dělá už z dřívějška visící tilandsie a počítám, že časem tam ještě přibude třetí parťák. I když musím potupně přiznat, že teď tedy stav kytek spíš redukuju. U nás doma se totiž začalo nezadržitelně blížit období, kdy mě manžel i s mým rostlinstvem vystěhuje na ulici. Poté, co mě dobil argumentem, že nám to v zimě kolem oken kvůli kytek plesniví a nedá se ho ani otevřít a vyvětrat, jsem uznala, že holt budu muset udělat radikální čistku. A tak jsem se rozhodla, že budu fajnšmekr a prostě každou rostlinu si nechám jenom v jednom exempláři, zbytek podaruju a případné uvolněné místo přenechám druhu novému, ale opravdu jenom tomu, který za to (rozumějte za rozvod) bude stát :-D. Pokud se tedy vyskytujete na fejsbukové skupině Green swap Brno, možná jste se právě vy před pár dny stali adoptivními rodiči mých některých miláčků. No a pokud ne, ale bydlíte v okolí, vězte, že to zřejmě nebyla z mé strany poslední charitativní akce tohoto druhu. Kdybyste tedy nějaké zelené děťátko chtěli, stačí napsat :-)
Konec hlášení a šup - běžte tvořit!
Žádné komentáře:
Okomentovat