pátek 1. května 2020

Proč další polštář? Protože proto!


 Taky znáte argument "protože proto?". Můj manžel s kamarádem pro tuhle úchylku vymysleli termín "argument popírání holokaustu". Prostě takový ten argument, kdy už nemáte co říct, ale chcete mít poslední slovo. Třeba já obvykle v tuhle chvíli říkám "brekeke". Zalovte v paměti - určitě tam taky máte ten svůj, že jo? No ale proč to říkám? Zjistila jsem, že v domácnostech se často vedou diskuse kvůli polštářům. Řekněme si to upřímně - muži je nenávidí, je to takový ten otravný element na pohovce, který jim překáží, neustále ho musí přehazovat z místa na místo, občas to spadne, drží se pod ním drobky... zrovna nedávno jsem byla na konzultaci se svými klienty svědkem toho, jak si pán dělal ze své partnerky veřejně srandu přesně kvůli tomuto tématu. Zas ty tvoje polštáře, že jo? Ať máš co vybírat!... no a u nás doma je to nejinak. Slýchám kvůli nim posměšky dnes a denně. Taková zbytečnost přeci! Tuhle se mi manžel snažil jeden vystrnadit z ložnice, samozřejmě s typickým "a k čemu to tu vlastně je?". No ale nejsem žena včerejší. Jsem o krok dál. Řekla jsem mu, že si s ním před spaním podepírám hlavu, když čtu. A bylo po diskusi. Toto nějak zvládnul přijmout. Uf! Kromě toho mám navíc doma posilu do týmu. Madla polštáře zbožňuje. Tulí se s nima. Buduje z nich domečky. Postýlky. Ploty. A - představte si - i závodní dráhy! No a tak si říkám, že pro tyto účely se vůbec nic nestane, když jich ještě pár přibude. Sedla jsem za poslední půlrok párkrát ke stroji. Vzala do ruky jehlice. A tu jsou naše nové přírůstky.




 Číslo jedna - lněný
Já vím, vypadá obyčejně. Ale mám z něho strašnou radost. Tak za prvé miluju tu barvu! Za druhé jeho pomačkaný vzhled. A za třetí vzniknul z látky - závěsu, který jsem pořídila v Ikea výprodeji za tři stovky. Jedna jeho část přistála na okně. Ze spodní odstřižené části je právě tento polštář. A ještě druhý. A běhoun na stůl. No a celá druhá polovina (rozumějte druhý závěs, který nepoužiju, protože máme okno v kuchyni jakoby asymetricky) mi zbyla na letní šaty. Snad to do příští sezóny stihnu spíchnout :-)




Číslo dvě - obrázkový
... s motivem lesa. Mátovo-tyrkysový. Do pokojíčku. Tenhle vzorek jsem v obchodě nemohla nechat. A ta barva - přesně do naší pokojíkové trojkombinace. 35x35cm a otevírání na skrytý zip.





Číslo tři - pletený
Už roky mám plný šuplík různých vln. Měla jsem s nimi velké plány, nakonec se však ukázalo, že nemám dostatek disciplíny na pletení svetrů a jiných složitých kreací, takže co s nimi? No jistě - to, u čeho se při filmu nemusí moc přemýšlet, a čeho není nikdy dost. Polštář, že ano. Tento konkrétní pletený celý hladce a zakončený čtveřicí dřevěných knoflíků, které jsou naprosto lokální a navíc handmade a vyrobil je náš kamarád. Děkujeme, Miro! :-)

Ještě mám rozpracovaný jeden další kousek, ale zatím není hotov a s mým tempem posledních měsíců kdo ví, kdy bude. Takže o tom snad někdy příště. Že by za tři roky? Brekekeeeee!


Žádné komentáře:

Okomentovat