Kdo mě zná, ví, že Vánoce opravdu miluju. Pamatujete si na
pohádku Polární expres? Tak já jsem přesně ta holčička, které průvodčí řekl
"lead" - veď a motivuj ostatní. A to dělám - nadšeně šířím sváteční
náladu všude kolem sebe! Oproti tomu můj manžel je spíše takový Grinch, který
se mému zaujetí směje a moc ho nesdílí. Ale letos to bude jiné pro nás oba.
Poprvé totiž máme na Vánocích společný zájem, a to je naše dcera. Já vím, že v
necelém půl roce věku z toho ještě nemá rozum, ale přece... 8. listopadu letos
poprvé padal sníh. Bylo to ve stejný den, kdy se Madla poprvé sama bez pomoci
přetočila na bříško, a tak moje radost byla dvojnásobná. Nevím, jak to vzniklo,
ale mám už dlouhou dobu takovou tradici, že když poprvé toho roku spatřím za okny padat
sníh, pustím si skladbu River od Sary McLachlan (původně je tato písnička
vlastně od Joni Mitchell, ale prostě Sara mě tak nějak víc chytá za srdce). A
tak ji poslouchám a u toho pozoruju ty poletující vločky a je to jeden z těch
momentů, kdy se opravdu na chvíli zastaví čas. Letos jsem to udělala taky. K
tomu jsem navíc v náručí držela toho malého tvora a společně jsme koukaly z
okna. Tenhle okamžik si budu pamatovat navždy! No a proto první společné Vánoce
(stejně jako mnohá jiná poprvé) jsou pro mě tak významné. Už mnoho měsíců
přemýšlím, co jí letos Ježíšek nadělí. Přemýšlím o to víc, že v naší rodině se bude
nadělovat zřejmě jenom jí, my s manželem si "naježili" už v květnu, a
to rovnou za sedmimístnou cifru... Hodlám využít toho, že zatím moc nemá ánunk,
o co kráčí, a tak většina balíčků bude spíše praktických (pláštěnka na krmení,
hrací dílce na podlahu, úložiště na drobnosti do vany...). Přesto ale nějaké
hračky pod stromečkem samozřejmě budou. A - jak je mým zvykem - taky nějaké
hand-made. Jednou z nich bude látková panenka. Takové jednoduché tvoření, kdy
jenom obstříháte motiv z pěkné látky, obšijete a vycpete. Já vycpávala vatelínem, který mi zbyl po tvoření deček, ale značka ideál by zřejmě bylo duté vlákno. Každou figurku jsem navíc opatřila ouškem z puntíkaté stužky, takže je možné je zavěsit nad postýlku a nebo k nim připevnit dudlík, kousátko či jinou zajímavou maličkost. Někteří už možná v
okatých holčičkách poznali moji oblíbenou kolekci Whatever the weather, kterou
jsem použila i pro dívčí verzi hrací dečky. Ano, máte pravdu. Látek jsem
nakoupila vícero druhů, od začátku se záměrem, že z jedné ušiju panenky.
Výsledná velikost je něco okolo třiceti centimetrů a připadají mi docela
praktické - miminko se s ní může tulit a muchlat (dá se použít vlastně i jako
minipolštářek), motiv je dostatečně kontrastní, aby ho to zaujalo, ale zároveň
nemá žádná přišitá očička ani jiné ptákoviny, které by mohlo utrhnout nebo
odkousnout...
Látka obsahuje čtyři druhy panenek a pak další drobné motivy
v podobě kytiček a deštníků. Výsledných kousků proto bude víc. Zatím mám hotovy čtyři panenky a jedno paraplíčko. Všechny ale
Madličce nechávat nebudu, vyberu jen jednu nebo dvě. S ostatními udělám radost
holčičkám našich známých a kamarádů. Ještě přesně nevím, komu, a tak je možné,
že některá přistane časem právě u vás...
Milí přátelé, přeji Vám hezký zbytek adventu!
Žádné komentáře:
Okomentovat