Hotovo!

Já nevím, jak Vy, ale já mám pro letošek, co se Vánoc týče, hotovo! Dárky vyrobené, zabalené, přání odeslaná, štóla sežraná :-D a cukroví napečeno! (pokud někoho napadlo, že ve výčtu činností chybí "byt naleštěn", tak tímto děkuji naší skvělé Renátce, že to řeší za mě ;-)).
Co se toho cukroví týče, jsem spokojená. Mám sice jenom šest druhů, což je v porovnání s těmi třiceti, na které jsem zvyklá z domova, slabý odvárek, ale zase vzhledem k tomu, že mám doma půlroční dítě, které přes den takřka nespí a večer se budí po půl hodině, si vlastně docela gratuluju. Jak jsem již psala minule, na svátky budeme u rodičů. A i kdybychom nebyli, jsem rozhodnutá, že mamčiny klasiky prostě péct nebudu, asi by mi spadlo sebevědomí. Takže i do budoucna počítám spíše s tím, že každá udělá to svoje a pak se podělíme. Z tohoto důvodu v posledních letech pomalu sbírám nové recepty jako základ své vlastní vánoční kuchařky. Po loňských raw jsem letos přidala nějaké méně zdravé, ale za to vynikající kousky. Jsou výhradně z internetu, takže jsem moc nevěděla, do čeho jdu, hodnotila jsem pouze podle složení, co mě zaujalo. Postupovala jsem dle instrukcí a už teď vím, že některé si pro příště lehce upravím. Pokud byste se chtěli inspirovat, tady jsou:

TVAROHOVÉ CUKROVÍ
Tento recept jsem dělala jako úplně první, moc mě lákal. Složení jsem přesně dodržela a nemá chybu! S těstem se výborně pracuje. Jelikož nemám ráda tuny cukru, vyhovovalo mi, že v něm není skoro žádný, sladkost se dodá až následným obalením. To se má provádět za horka, ale já to dělala až po vychladnutí, aby se mi na povrchu nevytvořila ohromná sladká krusta. Jak už jsem říkala, z výsledku jsem byla nadšená. Jediný trochu problém spočívá v tom, že kvůli tvarohu není možné cukroví skladovat jen tak v bedýnce. Dala jsem ho tedy do ledničky, kde jakoby trochu ztuhlo a oschlo. Je pořád jedlé, ale příště budu poučená a budu ho dělat až těsně před svátky, aby zůstalo vláčné a nadýchané...
Pokud někoho z vás tvarohový recept láká, najdete ho TADY. Je z mimibazaru, což mě zprvu trochu vyděsilo (po těch pizzách z knedlíku a podobných mňamkách, které tam kolovaly, jsem měla obavy, co z toho vyleze), ale nenechala jsem se odradit a dobře jsem udělala :-)

PERNÍKOVÉ SUŠENKY
Ještě toho samého dne jsem spáchala i tyto sušenky z blogu Na vidličku - recept ZDE. Neměla jsem sice ta hezká vánoční razítka, a tak výsledek nedělá takový dojem, ale chuťově je moc dobrý. Na rozdíl od prvního receptu se dá i dobře skladovat. Sušenky stále hezky křupou. Když jsme pár kousků dali do krabičky k "mokřejším" druhům, trochu navlhly, ale chutnají mi v obou případech. Trochu mi připomínají takové ty jednotlivě balené sušenky, které v kavárně dostanete ke cappucinu. Mňam!

KAKAOVÉ MÁSLOVÉ SUŠENKY
Tak tohle je - dle mých osobních preferencí - letošní top! Miluju Derby od Opavie, proto mě tak zaujaly. Tyhle navíc neobsahují žádný palmový olej, jen máslo. Pár ingrediencí a výsledek je boží! Hořkosladké, křehké, voňavé! Jediné trápení spočívalo ve stříkání tvarů na plech, ale za to nemohlo ani tak těsto (které je trošku tužší), jako spíš moje kuchyňské vybavení, protože ke zdobicím špičkám jsem měla plastové sáčky a ty rupaly ve švech jak na běžícím pásu, takže jsem těsto musela neustále přendávat do nových a část jsem ho tudíž poztrácela cestou - jaká škoda. Příští rok si jdu koupit textilní pytlík, protože tohle cukroví na mém stole určitě nesmí chybět! Zdroj TU.

SUŠENKY S MELASOU
Tohle vlastně není tak úplně cukroví. Recept je na cookies. Ale lákal mě, tak jsem z toho udělala miniatury a další druh je na světě. Je z mého oblíbeného blogu Veganotic (tedy tímto určitě uděláte dojem i na zapřísáhlé vegany) - najdete ho TADY. Chutově jsou výborné, melasa jim opravdu dodává originální koncovku. Jen dám příště méně cukru - tím, že je tam ještě melasa, už je to na můj vkus trošku moc. Ale to asi záleží, jak to má kdo rád... A ještě jedno POZOR! Nevím, jestli se to tak povedlo jenom mně, nebo to tak má být, ale po vychladnutí hodně ztvrdly. Takže je třeba je péct předem a nechat hodně odležet (případně možno máčet v horkém cappucinu a bude to také super! ;-))

SUŠENKY Z FAZOLÍ
Další zmenšené cookies, konkrétně z blogu Delicious (recept ZDE). Ale hodně mě tam lákaly ty fazole, byla jsem zvědavá, co to s výsledkem udělá. Chuťově to tam poznat není, ale hřeje mě u srdce, že je recept alespoň o trošku zdravější, než ty ostatní... v receptu je 80g cukru. Někdo v komentářích psal, že se mu to zdá moc, a tak jsem se trochu zalekla a ubrala - dala jsem cca 50g. Příště dám o trošku víc, sušenkám to nakonec asi neuškodí, spíš naopak. Jsou krásně hořké po kakau a s kousky kvalitní čokolády. Rozměrově jsem dělala "kolečka" průměru cca 2,5cm. Mezitím se mi vzbudilo dítě a musela jsem jít uspávat. Jelikož trouba už běžela, poprosila jsem manžela, aby je došoulel. Nechtělo se mu s tím drbat, a tak je dělal o trochu větší. Byla jsem naštvaná, že jsou to takové obludy, ale nakonec jsem za ně ráda, protože ve větším kousku více vynikne jejich chuť. Asi se budu muset od manžela učit péct :-D...



CUKROVÍ S VÍNEM
Na toto cukroví mi dala tip švagrová a je z Pradobrot - KLIK. Udělalo na mě dojem po všech stránkách: zaprvé jenom - tři ingredience v těstě - tedy rychlovka na zpracování, za druhé - není tam žádný cukr, ten se dodá až obalováním, takže množství lze jednoduše regulovat podle libosti, za třetí - v troubě se krásně nafoukly a výsledek je famózní, za čtvrté - je možné je připravit i na slano (což asi příště vyzkouším). Jednoduše skvělé!



Tolik tedy k mému pečení. Musím přiznat, že v posledních letech je to u mě s cukrovím tak, že jej ráda připravuju, ráda na něj koukám, jak je na talíři pěkné, ale vůbec ho nejím. Ne tak letos. Nevím, zda je to tím kojením (už jsem ztratila skoro čtyři kila oproti své původní váze), ale jak vidím sladké, nedokážu si pomoct. Mohla bych se toho prostě užrat! Cokoli, co přistane přede mnou na stole, nevydrží tam dlouho. Proto v rámci zachování alespoň části zásob už všechno cukroví uklízím ze svého dohledu. Ovšem... je otázka, co se stane, až udeří Štědrý den. Vždyť zakázané ovoce přece vždycky chutná nejlíp a pak už to prostě není ono...

Tak či tak, přeji Vám, přátelé, dobrou chuť! A nebojte se o šíhlou linii. Vždyť Vánoce jsou přece od toho, abychom jí alespoň jednou v roce dali bez výčitek pořádně na p*del! ;-)