Stolování s dětmi prakticky a stylově

Od mých kamarádů často slýchám prosby na tipy týkající se hezkých a praktických věcí pro děti. Jelikož se v tomto sortimentu přehrabuju už přes dva roky a nespokojím se s kdečím, rozhodla jsem se to začít sepisovat - třeba se to nějakým novopečeným (a vybíravým ;-)) rodičům bude hodit. Tentokrát tedy něco z kategorie stolování.

Jaro je tu! aneb moje velké plány pro letošní rok

Jaro je s konečnou platností tady! Těšila jsem se na něj letos víc než na Ježíška! Na ten pocit, kdy venku poprvé zasvítí sluníčko tak nějak jinak, vzduch zavoní a ze země začnou lézt zelené listy. A vy se nadechnete a víte, že všechno bude najednou lepší. Konec období trudomyslnosti. Nová energie do žil. Euforie!

Ale to není jediný důvod, proč jsem na jaro čekala jako na smilování. Tím druhým důvodem byla moje velká vášeň, která musela jít na zimu k ledu, protože zkrátka nebylo kde ji realizovat (v plus dvou stupních to prostě není nic moc). A to jsou repasy nábytku. Mám už ho doma hotovou sbírku. Nějak se mezi mými známými rozkřiklo, že mám slabost pro staré krámy, a tak mě kontaktují, kdykoli něco najdou na půdě, nebo jim to doma zavází a potřebují se toho zbavit. Netvrdím ovšem, že beru kdeco. Dost si vybírám. Daný kus mě musí oslovit. Pokud jsem schopná si jej okamžitě a bez dlouhého přemýšlení představit po úpravě, většinou je rozhodnuto. Nejraději mám kousky z 50. a 60. let, tzv. Brusel. Miluju jeho lehkost, ladnost a nadčasovost. Občas u mě ale přistanou i kusy z jiné dekády (jako třeba tolik oblíbený kanárek). A co že teď na mě vlastně čeká ve skladu? Mnooo, jsou to poklady. Pojďte se podívat.

Čtení pro děti za 40 korun!

Dneska mám pro Vás, rodiče malých dětí, jeden rychlý tip na knížku. Možná ji někteří znáte. Já ji objevila v Tigeru a jnenuje se Sleeping book. Když jsem ji asi před půl rokem za krásných 40 korun kupovala, říkala jsem si, že to třeba Madlu na chvilku zabaví a za ty prachy jsem ochotná ji obětovat na roztrhání (je totiž klasická papírová). Nestalo se tak. Naše dcera knížky miluje a téhle ve svých 15 měsících dokázala nezkřivit jediný vlásek a jelikož se k ní opakovaně vracíme, rozhodla jsem se ji nafotit a třeba se to někomu bude hodit.

Spižírna, která existovala dříve než dům

 ...alespoň tedy v mých představách. Věděla jsem od začátku, že ať už skončíme kdekoli, POTŘEBUJU tam mít velikou polici na staré zavařovačky. Povahou jsem typický křeček, takže se nezdráhám v obchodě přihodit do košíku klidně třetí druh fazolí a sto padesátou krupici, protože co kdyby se to do nějakého receptu zrovna hodilo. No a pak to máte v šuplíku v polorozervaných pytlících zcvaknutých kolíčkem, nebo v lepším případě ve sklenicích od okurek se závitem, většinou i s původní etiketou Znojmie...

Nápad s krásnýma starýma zavařovačkama, které je škoda někam zavírat, jsem realizovala už na starém bytě (článek byste dohledali na TĚCHTO STRÁNKÁCH ). Tenkrát jsem tam měla hlavně bylinky a sušené houby, které jsem ale použila jen párkrát do roka, a police byla navíc docela malá. A tak jsem si vysnila, že jednou v našem domě bude tahle police asi tak 10x větší a bude tam všechno od mouky až po oříšky...