PF 2020

Milí přátelé, blíží se nám konec roku. Vánoce jsou tady! O tom, že si advent už měsíc užíváme opravdu intenzivně, svědčí malé množství příspěvků na blogu i fakt, že tento článek mám připravený už týden, ale teprve teď jsem našla minutu ho sem vložit. Ale myslím, že přesně o tom by sváteční doba měla být: méně času za displayem/monitorem, více času na zážitky a setkávání...

Tipy na dárky / zábava pro děti do auta

Dneska Vám krátce představím šikovnou hračku, která rozvíjí fantazii a hlavně se, co do rozměrů a praktičnosti, hodí jako hračka na cesty - do auta, nebo klidně i do kavárny, když si to svoje kapučínko chcete vypít v klidu :-)

Dopis Ježíškovi aneb tip na dárek pod stromeček

V jednom z minulých příspěvků jsem zmiňovala, že už pomalu píšeme dopis Ježíškovi. Tedy, lépe řečeno, vše už máme dávno promyšlené, jen ten fyzický akt 'psaní dopisu' jsem nechávala záměrně až na Advent, jednak proto, abych měla pro Madlu nějakou vánoční aktivitu, a taky proto, že chceme dopis rovnou odnést do Ježíškovy schránky na vánočních trzích. A po čem že to letos Madla tak touží?

Domeček a spol po desáté: velké odhalení

 Už jsem vás napínala dost dlouho. Už o našem domě víte všechno. Takže na úvod netřeba dalších slov a rovnou se pojďte podívat, jak to dopadlo. Tady je: toto je verze číslo 1...

Domeček a spol po deváté: renovace staré kuchyňky

Dneska (naposledy před velkým odhalením) budu povídat o tom, jak jsem renovovala kuchyňku do našeho domečku pro Barbie.

Domeček a spol po osmé: textil

 Tak dnes zase krátce o domečku pro panenky. Už se nám ta mozaika pomalu skládá dohromady, viďte? ;-) Jistě mi dáte za pravdu, že útulný interiér se neobejde bez textilií - koberečků, polštářů, povlečení a záclonek. Dlouho mi trvalo, než jsem vybrala a zkombinovala vzory. Takže jak to dopadlo?

Postel je oblečená ryze skandinávsky, jednoduše. Ale ty proužky mi vlastně tak trochu připomínají i český kanafas. V kombinaci se čtverci se mi líbily nejvíc. A navrch dřevěný knoflík jakožto nezbytný detail. Postel dle mého nákresu vyrobil opět Madlenčin dědeček. Nezbytná ovčí předložka je ustřižená z chlupaté imitace za pár kaček.

S háčkovanými koberečky a pufy na sezení pomohla pro změnu babička, jelikož tuto techniku jsem si zatím stále neosvojila. Oběma rodičům tímto moc děkuji!

Dále tu máme peřinky do postele dětí a kojenců :-) Tak dlouho jsem se nemohla rozhodnout, kterému z nich přidělím mentolové a kterému žluté, až jsem to nakonec vyřešila jako Koloběžka první!

Takto?

Nebo radši tak? Zvolte si stranu dle libosti :-)

Předložku do koupelny už znáte z TOHOTO článku.

No a nakonec záclonky. Na ty už nezbývalo před Vánoci moc času a sil, a když se hladký voál, se kterým jsem původně počítala, ukázal během šití jako nevhodný, protože v tak titěrných rozměrech byl prostě strašně toporný a vůbec nespolupracoval, nakonec jsem použila zbytky Madlenčiny záclony do pokojíčku, která je z Ikea a vyznačuje se tou kladnou vlastností, že se netřepí ani když není obšitá. Díky tomu jsem se nakonec úplně vyhnula překládání, které tu netvárnost velkou měrou podporovalo... no ale zblízka to FAKT JAKO moc nezkoumejte, jo? :-D

Úchyty pro garnýže jsme vytvořili z oček s vruty a při montáži jsem si od manžela vyslechla hodně nepěkných věcí na svoji adresu, ale nakonec se dílo podařilo. Samotná garnýž je pak vyrobená z pletací jehlice. Věřím, že by to šlo i sofistikovaněji ;-)

No a to je dneska všechno. Brzy už všechny kousky uvidíte přímo v jejich přirozeném prostředí. Zatím čau!

Domeček a spol po sedmé: úprava starého nábytečku

Dneska jenom krátce o nábytku, který bude tvořit součást vybavení domečku pro Barbie. Mám z něj velkou radost. Je totiž z druhé ruky. Čili jsou to kousky, které už mají něco odžito - takže je za nimi jednak napsaný nějaký příběh, za druhé jsme o kousíček méně zatížili planetu... no a v neposlední řadě mi to samozřejmě nabízí báječnou možnost přizpůsobit si ho podle svých potřeb. A vy víte, že to já nikdy neodmítnu!

Domeček a spol po šesté: tapety

Jak už asi tušíte z minulých příspěvků, náš domeček pro panenky byl navržen z překližky. Miluju překližku a chtěla jsem, aby zůstala co nejvíce přiznaná. Přesto mi bylo jasné, že je potřeba něčím ten prostor zabydlet, zútulnit, udělat osobní. Tapety! Dost jsem se zapotila. A jak to dopadlo?

Domeček a spol po čtvrté: koupelna

A pokračujeme v seriálu o domečku pro panenky. Dnes tedy koupelna. Kdo sleduje můj Instagram, asi už před pár dny viděl lehký náznak na jedné z fotek - domeček je totiž u nás hodně v kurzu. Teď vám tedy povím, jak vybavení vznikalo. Byl to trochu boj, ale nakonec se snad podařilo...

Handmade dárky: domácí bezinkový likér

Ještě na chvíli zpět k Vánocům. Každý rok řeším, čím obdarovat své přátele a blízké. Poslední roky se mi osvědčily jedlé dárky. Myslím, že nikoho neurazí. Nepráší se na ně ve vitríně.  Udělají hezky v bříšku! Tentokrát jsem na podzim nemohla odolat těm nádherným trsům černých kuliček, co jsem potkávala na procházkách za vsí podél pěšin. A tak jsem zkusila udělat svůj první bezinkový likér...

Naše Vánoce

Hezký nový rok, přátelé! Hlásím se po delší odmlce, která byla způsobena svátky a mým rozhodnutím počítač vůbec nezapínat (ehm, s výjimkou Youtubu a Prasátka Peppy, jelikož Popelce a Pyšné princezně dcera zatím na chuť jaksi nepřišla). A jaké ty naše Vánoce vůbec byly?

Tak... šťastné a veselé!

Klidný advent? Tak letos mi opět nevyšel, no... každý rok si říkám, že teď UŽ... a zase ne! Prostě já už jsem na to přišla. Chyba je ve mně! Vždycky si toho naberu tak moc! Tedy abyste dobře rozumněli: okna nemám umytá, pavouky nemám vymetené, porcelánek nemám naleštěný. Vlastně jsem zmákla jen běžný týdenní úklid a to ještě s pomocí manžela. Ale já prostě tak ráda tvořím. A advent, ten na mě přímo křičí: TVOŘ! Letos jsem si fakt vzala sousto s tím Madlenčiným domečkem. Musím uznat, že poslední dny (rozumějte noci) už byly dočista o zdraví, chodila jsem spát kolem třetí ráno a v půl osmé už mě dcera tahala z postele, že "papat a Pepu!". A ze mě zombie. Po celý den. Večer jsem uléhala při nejbližší příležitosti. Takže další noc opět dohánět. Aby se to stihlo. Proto ten můj výpadek na blogu. Nestíhala jsem fotit ani psát, jen dodělávat a kompletovat. Ale mám to. HOTOVO! Jasně, vylepšovat půjde ještě dlouho. Ale všechno podstatné je v kupě! A slibuju, že hned, jak se dospím, vám o tom všem povím víc. A brzy uvidíte celý výsledek pohromadě! :-)

Adventní kalendář potřetí: DIY oblečky pro panenky

V jednom z minulých příspěvků jsem psala o tom, čím hodlám letos naplnit adventní kalendář pro Madlu. Část dárečků bude tvořit handmade garderóba pro malé panenky. Tu Vám dneska ukážu.

Knižní tipy pro Ježíška

Uznávám, že je to sice za pět dvanáct, ale pokud ještě náhodou nemáte nakoupené knížky pro Ježíška, tady malý přehled toho, co dostane letos naše Madla...

Adventní kalendář podruhé: DIY potraviny na hraní

Advent začíná! A tak dneska přináším pokračování seriálu o ADVENTNÍM KALENDÁŘI, a to z kategorie Potraviny na hraní. Nějaké už Madla vlastnila předtím - znáte z TOHOTO článku. Rozhodla jsem se naši sbírku rozšířit o pár dalších nezbytností. Co tedy najde v předvánočním čase ve svých minibalíčcích tentokrát? :-)

Domeček a spol podruhé: DIY weavingový koberec

 Jak si užíváte podzimu? Co říkáte na časový posun, vážení, už jste si na něj za těch pár týdnů zvykli? Kolem mě je to samá stížnost. A já? Nebudete věřit, vrním blahem! Dokonce ani to sychravo mi nevadí, naopak. Jako bych se toho sluníčka, kterého bylo letos opravdu hodně, už nabažila dosytosti, teď mě strašně baví koukat, jak je venku ošklivo a prostě tam nemuset (a já fakt nemusím!!!). Jen to pozorovat z tepla, zapálit si svíčku a prostě být doma a být v tom spokojená. Sedět a tvořit. V současnosti mě ponejvíc zaměstnává již zmiňovaný DOMEČEK. Což o to, on samotný už je ve výrobním procesu, lépe řečeno prakticky hotový (kdo jste zvědaví, mrkněte na Instagram :-)). Ale bude potřebovat vybavit. To je teď můj úkol číslo jedna.

Adventní kalendář 2018

Nedá se nic dělat, už se nám ty Vánoce kvapem blíží a já přípravami na ně prostě žiju! A tak tady chvíli (přesněji řečeno do konce roku) budu otravovat téměř výhradně s nimi. Snad Vás to nebude pohoršovat a naopak příjemně naladí, nebo třeba i inspiruje k něčemu podobnému. Takže dnes tedy o adventním kalendáři pro naši malou.

Ježíšku, tak co letos?

Začíná listopad, a tak je, myslím, nejvyšší čas začít se zamýšlet nad tím, co letos pod stromeček. Já už v tom mám jasno. A Madla taky!

DIY dárky: personalisované ozdoby na stromeček

Jak už jsem psala minule, tento nápad vznikl trošku na poslední chvíli, ale jsem moc ráda, že jsem ho stihla vyrobit a předat do Štědrého dne.

Když mi nevyšel plán s kalendářem, řešila jsem, jaký DIY dárek by mohl manželovy rodiče potěšit. Pak jsem si vzpomněla, že si jednou tchýně nad baňkami se jmény posteskla, jaká je škoda, že nejsou i s fotografií. Prý by si takhle na stromeček pověsila celou rodinu. Manžel má hodně sourozenců a ti mají dohromady ještě víc dětí. Když jsme se před několika lety sešli na Vánoce u jednoho stolu, dlouho jsme přemýšleli, jestli je v domě tak velká místnost, kam bychom se všichni vešli (a tak velký stůl!). Scházíme se pravidelně a všichni v rodině mají moc hezké vztahy, proto jsem si řekla, že vánoční ozdoby s podobiznami všech členů by mohly být tím pravým.

Po chvilce váhání co do volby materiálu zvítězil keraplast. Už jsem s ním měla nějaké předchozí zkušenosti a práce je to poměrně snadná, jako s těstem. Vyválet, vypichovátkem udělat tvary a nechat na vzduchu vytvrdnout. Já jsem ještě dělala důlek pro zasazení fotky. Pokud byste se rozhodli vyrobit si něco podobného, pak upozorňuji na školáckou chybu, které jsem se dopustila já (a vzhledem k tomu, že jsem maturovala z Betonu se za ni fakt stydím!) a musela jsem to dělat znovu: prvně si do vyválené placky vytiskněte důlek (já na to použila kelímek na párátka z Ikea, ale jde to jakýmkoli malým válečkem s rovnou ploškou) a TEPRVE POTOM si vypíchněte hvězdičku! Když to uděláte obráceně, i při sebevětší opatrnosti vám při vysychání v koutcích hvězdiček vzniknou trhliny. Pak jsem nechala několik dnů rozložené na plechu vytvrdnout.

Tvrdnutí keraplastových hvězdiček na plechu

Aby byl povrch hladký a odolnější, natřela jsem ho Herkulesem, takže vzniknul dojem průhledné glazury (zkoušela jsem i Sportakryl, ale moc se mi neosvědčil). Po zaschnutí Herkulesu jsem pak (opět Herkulesem) vlepovala fotky zmenšené na potřebný rozměr. Zvolila jsem černobílou variantu pro vytvoření jednotného dojmu. Nakonec jsem předpřipraveným otvorem protáhla drátek a zformovala šperkařskými kleštěmi do tvaru S. Drátek by tam být samozřejmě nemusel, háček pro zavěšení by se dal přímo vsunout do otvoru, ale já to chtěla ještě vylepšit červenou mašlí :-) No a hotovo. Pak už jen stačilo ozdůbky naskládat do hezké krabičky a jednotlivé vrstvy proložit papírem, aby o sebe netloukly.

Hotová ozdoba s háčkem a mašličkou

Nezapomněla jsem ani na zvířecího člena rodiny :-)

Hotovo a zabaleno!

Při vkládání jsem (tři dny před Vánoci) kontrolovala počet a zjistila, že jak jsem to dělala na etapy několik dní, jeden rodinný příslušník se mi ztratil!!! Prohledala jsem celý byt, všechna možná i nemožná místa a prostě nenašla! Takže mi nezbylo než druhý den jít fotku vytisknout pěkně znovu, naštěstí hvězdiček jsem měla vyrobeno o několik kusů víc (aneb kdo je připraven, není překvapen!).

Tolik k mému předvánočnímu adrenalinu. Vše nakonec dobře dopadlo, Ježíšek dar doručil a snad se i líbil :-) No a co Vy a handmade dárky? Taky jste se letos (tedy loni) činili?

... a takto to vypadá na větvi ;-)

DIY dárky: stolní kalendář

Vánoce jsou za námi, a tak můžu konečně odtajnit něco málo z toho, co jsem tentokrát připravila za nadílku. Letos se mi opět podařilo kromě klasických kupovaných dárků překvapit blízké i něčím osobním. Pro rodiče a babičku jsem vytvořila kalendář. Není to nic nového pod sluncem, ale myslím, že je to fajn spojení hezkého a praktického, krom toho se hodí i pro blízké, kterým je problém něco vybrat, protože nemají žádné speciální záliby, a nebo tvrdí, že už nic nepotřebují (u nás v rodině je to případ babičky). Kalendář jsem vytvořila z povětšinou mnou focených snímků a musím přiznat, že jsem nad ním nakonec strávila celkem dost času, protože jsem chtěla, aby měl i nějakou grafickou úroveň - jen výběr fotek, barevné úpravy a ořezy tak, abych se vlezla do daného formátu, si vyžádaly svoje. Ale kdo to příliš neprožívá, bude mít kalendář jistě raz dva, protože spousta firem nabízí vlastní, uživatelsky příjemné aplikace, které to doslova udělají za vás. Já jsem ten svůj objednala od značky Bontia a s výsledkem jsem moc spokojená. Zvolila jsem stolní variantu, která mi připadá praktická, rodiče i babička si totiž do něj zaznamenávají narozeniny, schůzky a lékaře. Tato dvoutýdenní verze obsahuje 29 snímků, což byl takový kompromis, 12 mi totiž přišlo málo a naopak 54 hezkých snímků bych asi nestihla připravit. Navíc mi rozložení stránky umožnilo použít fotky s původním formátem na výšku i na šířku, dalo se to celkem jednoduše přizpůsobit. Pořizovací cena nebyla nijak závratná a fotky vnučky/pravnučky budou dělat radost po celý rok, takže prostě po všech stránkách dárek, ke kterému se zřejmě budu opakovaně vracet.

Měla jsem v plánu vyrobit tři - pro dvoje rodiče a jednu babičku. Na konci listopadu už jsem to měla připravené a mnula si ruce, jak jsem to krásně vymyslela, když vtom mi tchyně, která ráda fotí, vypálila rybník a nadšeně se mi svěřila s tím, jak začala před nedávnem vytvářet na internetu kalendáře. Jednalo se sice o nástěnnou variantu s jiným tématem, ale najednou mi přišlo, že ji se svým prezentem asi moc nepřekvapím, a tak jsem narychlo pro ně musela vymyslet něco jiného. Co myslíte, stihla jsem to? Výsledek uvidíte zase příště ;-)

Jednoduché schéma: obrázek formátu téměř čtverec, vlevo a vpravo dva týdny

Líbil se mi i font a jednoduché označení měsíce

V kalendáři jsou nejdůležitější momenty z Madlenčina života :-)