Každý milovník Vánoc má svůj vysněný vánoční stromek. Jak by měl vypadat ten váš? :-)
Tak jako se člověku postupem času mění názor na módu, účes nebo na vybavení bytu, měla jsem u sebe doma v průběhu let různé stromečky. Jednu chvíli (no, už je to nějaký pátek) dokonce plastový bílý s kouličkami v růžovém a zeleném odstínu (aby mi to ladilo k tehdejším tapetám). Z toho už jsem tedy vyrostla! A ačkoli se v otázce bydlení dlouhodobě přikláním k přírodním materiálům, k nadčasovým a neutrálním odstínům, trvanlivým kouskům nábytku a obecně jsem spíš minimalista, u vánočního stromečku toto neplatí. Zjišťuju, že mě prostě nejvíc baví voňavé smrčky ověšené starými malovanými skleněnými ozdobami ve tvaru koulí, šišek, kaprů a luceren (nebo klidně i něčeho mnohem kýčovitějšího!). Prostě stromek mého dětství. Když jsem byla malá, před Vánoci jsme vždycky s mámou zašly spolu do obchodu a mohla jsem si tam vybrat jednu novou ozdobičku. Každý rok jednu. Spousta z nich se dožila současnosti a pro mě mají obrovskou hodnotu. A v téhle krásné tradici bych chtěla pokračovat, aby i moje dcera měla památku. Dokonce už mám v plánu pořídit si k tomu všemu i retro žárovičky, takové, co svítí buď všechny, nebo žádná - to je potom ten správný vánoční adrenalin! Říkáte si, že jsem magor? No, asi jo! :-D
Ale tohle celé až jindy. Madlenka je zatím ještě hodně malá a ačkoli se k hračkám chová hezky a chápe už toho dost, občas prostě něco upadne a já nemám nervy jí celé svátky hysterická stát za zády a kontrolovat, jestli už z některého kousku z rodinné sbírky nejsou střepy. A tak jsem to dočasně vymyslela jinak. Letos tedy máme ozdůbky kovové (některé jsem si přivezla z dovolené z maďarského městečka Szentendré, kde mají celý obchod s Vánocemi!, pár jsem dostala darem od kamarádky) a doplnila jsem je DIY kousky z filcu. Něco už jsem měla z mého dřívějšího tvoření, nově jsem k nim přidala další a trošku to vytunila - knoflík, výšivka, mašlička a ouško na zavěšení. Oblíbený šedý melír jsou zbytky materiálu z čalounění houpacího křesla (o něm jsem psala TADY), tradičně vánoční bílá a červená jsou pak klasické filcy z výtvarných potřeb, které jsem našla doma (stejně jako stužky a knoflíky), takže to byla několikavečerová zábava s nulovými náklady. Stromeček máme letos takový menší, takže počet, který jsem stihla vytvořit, byl nakonec tak akorát. K nim jsem ještě na poslední chvíli dodala i řetěz z keraplastových hvězdiček a kousku špagátu. Původně jsem lepila tavnou pistolí vždy jen jednu hvězdičku, ale rubová strana vypadala dost ošklivě, takže nakonec jsem dala dvě proti sobě a taky to funguje.
Madla je ze stromečku nadšená, ochotně pomáhala zdobit, teď ho neustále chodí okukovat a komentuje: "tomeje" (stromeček), "fití" (svítí), "jedidi" (hvězdičky), "jonini" (rolničky), "šedí" (srdíčka). Největší radost ovšem byla dvacátého čtvrtého pod stromečkem. Dočkala se svého vysněného miminka. Reakce při rozbalování byly takové, v jaké jsem doufala... a pak ho celý večer tahala, muchlala, přikrývala, krmila a nakonec s ním odešla do hajan. Prostě si to užíváme! A co u vás? Našli jste taky pod větvičkou to, co jste si přáli? A jak jste je letos ozdobili? Přírodninami, v severském duchu, nebo retro kýčem? ;-) Přeji vám krásný zbytek Vánoc a bujarého Silvestra!
filcová srdíčka v několika provedeních |
řetěz z keraplastových hvězd, lepený tavnou pistolí |
Madlenka pomáhá se zdobením :-) |