pondělí 8. dubna 2019

Moje zelené kámošky + knižní novinka o nich + dekorační tip za 10 korun


Vy, kteří jste někdy propadli kouzlu pokojovek, mi určitě dáte za pravdu, že je to závislost. Na rozdíl od jiných tato navíc není zdraví ani nijak škodlivá... tedy, pokud vám nedělá pravidelný průvan v peněženkách. Tomu já se snažím odolávat, a tak dávám přednost výměně výpěstků mezi kamarády a nebo se ujímám kytek bez domova. Už se to o mě celkem rozneslo. A manžel začíná trpět. Neumím totiž v tomto ohledu říkat NE. Takže se u nás doma pravidelně řeší nerudovská otázka. Kam s tím tentokrát?


Tohle je aktuální stav u nás doma. Ložnice už začíná vypadat trochu jako džungle (aspoň se mají jeleni kam schovat!). Švagrová dělala doma místo a nevemte si tak krásnou klívii a ještě obří cosi, jehož název netuším, ale daří se tomu u nás obstojně ;-)

Na fotce zeleno v ložnici a tentokrát výjimečně (omylem) i s mojí maičkostí ;-)

Nově se u nás zabydlel také dlouho toužený svícník. To když jdete do lokálního šopu pro tilandsii, paní na vás kouká jak na zjevení, ale z police jí visí dvoumetrový krasavec za cenu poloviční oproti běžným. No jo. Miluju lokální šopy u nás v zapadákově! :-D


A tu tilandsii nakonec mám taky. O dvacet metrů dál od konkurence ;-) Sice nejprve rovněž koukali jak na zjevení, následně jsem popsala, že jde o rostlinu, co se pěstuje bez hlíny, a cvak!, prodavačka zareagovala. Prý mi ji objedná a dá vědět. Nedala. Volám o týden později. Omylem je u prodavačky doma, nikoli v obchodě. Takže za týden, až se vrátím z prázdnin. Alespoň jsem se měla na co těšit. No a už u nás bydlí v závěsné kouli :-)

Největší radost mám ale z monstery. Toužila jsem po ní dlouho, předlouho. Jenže ona prostě NENÍ! Pro většinu lidí je monstera synonymem k socialistické kytce. Monstera = monstrum. Nejsou už ani ve školách. Kamarádky mamka je školnicí. Na dotaz dcery prý odpověděla druhým dotazem: myslíš to hnusné a obrovské??? Takže tak. Asi prostě monsteře bude muset reputaci spravit až naše generace. Ta starší už si k ní cestu nějak nemůže najít. Zřejmě na ni moc dlouho koukala na chodbách MNV, OPBH a podobných místech... za obří výpěstek z hobbymarketu se mi čtyřciferná částka opravdu dávat nechtěla, a tak jsem spoléhala na výměnné facebookové skupinky. Jenže! Abych mohla vyměňovat za monsteru, na to mi chyběla potřebná esa v rukávu. Nezbývalo, než čekat, až se moje džungle dostatečně rozroste... zhruba někdy v předvánočním čase moje sestřenice uveřejnila na svém Instagramu příspěvek o tom, kterak byla obrovskou kráskou čerstvě obdarována, a já se svěřila se svým marným bojem. No a v tu chvíli se, jak by řekl Paolo Coelho, celý vesmír spojil: hned druhý den jsem šla na návštěvu k naší prababi a tam v hale pod schodištěm obří monstera! Skoro se mi chce vynechat trapnou historku o tom, jak jsem svoji mámu donutila vytáhnout z kabelky kapesní nožík a potajmu jsme to tam pižlaly, načež jsme dorazily domů a já zjistila, že jeden list mi na zakořenění stačit asi nebude. Chyba začátečníka! A pak mi ruplo v zádech. Máma mě na druhý den objednala ke své kamarádce na masáž. Vstoupím do předsíně a hádejte co! Nedokázala jsem se ovládnout. A ta dobrá duše mi kus své rostliny ufikla, zabalila a já měla Vánoce předčasně! Bohužel jsem ve vodě zakořeňovala trochu dlouho, a tak mi jeden ze tří listů zežloutnul a umřel (rada pro ostatní začátečníky!), ale honem jsem zasadila, teď už vylezl list nový a já se raduju! :-) Na fotce vidíte novou členku naší rodiny v improvizovaném květináči vytvořeném z papírového pytle. Stál asi tak deset korun. Ne, že by zrovna přežil povodeň, ale pokud do něj postavíte květináč i s podmiskou a trochu se vám ulije, nic se neděje. Už jich mám takto po bytě několik a zatím drží. Je to asi nejlevnější obal na květináč v naší domácnosti! :-)

Než jsem stihla tento článek publikovat, monstera stihla
vyprodukovat další list - oujéé


No a na závěr mého tragikomického příspěvku o zahradničení amatéra, který ani neví, jak se polovina kytek v jeho domácnosti jmenuje, vám přináším tip na jednu knižní novinku týkající se této tématiky. Jmenuje se - velmi překvapivě - Kvítka v bytě a vydaly ji dvě nadšené pěstitelky a zároveň prodejkyně z Brna. Vyšla před měsícem, takže je opravdu ještě teplá (když jsem začala psát tento článek, byla doslova žhavá, ale jaksi mi teď poslední dobou všechno trvá, a tak jste ji už mnozí určitě zaznamenali na jiných blozích a instáči). Já už jsem se do ní pustila a je fakt skvělá, kromě spousty pro mě zcela nových informací a pěkných fotek je prostě čtivá a podle mě i vtipná. Už teď vím, že mi hodně rozšířila obzory a začínám se na ty kytky dívat prostě jinak! Pokud byste o ni měli zájem, sehnat ji můžete ZDE. Dá se objednat přes e-shop a poslat poštou, ale pokud jste z jihomoravské metropole či jejího okolí, rozhodně by byla škoda si ji nevyzvednout osobně. Kromě toho, že jsou holky velice milé, jejich rostlinná džungle vás určitě nenechá chladnými. Madle se tam moc líbilo! (a určitě nejen proto, že si polenošila na sofátku a dostala sušenky s čokoládou! :-D - mrkněte na Instagram). Tady malý náhled do publikace.







Tolik tedy mé pěstitelské aktuality. Které už tímto okamžikem vlastně přestávají být aktuální, protože před pár dny jsem byla u mé kamarádky, zahradní architektky, a ta mě obdařila spoustou nových řízečků, takže já jdu nořit prsty do hlíny a brzy vám zas povím, jak to celé dopadlo. Zatím čau!

8 komentářů:

  1. Krasa, myslim, ze to neni takova tragedie! Ta laska k rostlinkam je z clanku uplne citit a kyticky to taky vyciti, i kdyz neznate jejich jmena. Tak at hezky rostou!!! M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za milý komentář, já taky doufám, že mi tu neznalost kytky odpustí, i když musím říct, že jak se tak postupně dostávám do problematiky, názvy některých jsem už odhalila. Je to takový zajímavý, skoro detektivní, proces! :-)

      Vymazat
  2. Monstera - po té se mi stýská, ale v malém bytě se s ní nedalo žít.
    Po letech jsme se spolu potkaly na Madeiře. Roste si po struhách okolo cest a má výborné plody - něco mezi banánem a ananasem.
    Je to tu u Vás hezké. Děkuji. Iva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ty plody bych docela ráda ochutnala! :-) Ano, věřím, že za pár let bude obryně i z té mojí, ale ještě to potrvá, tak se zatím můžu kochat!
      Já děkuji Vám za návštěvu a milý komentář! :-)

      Vymazat
  3. Moc se mi líbí, jak se to u vás zazelenalo - obzvlášť v ložnici, s těmi jeleny je to bomba (a moc mě těší zahlédnout v takové společnosti i mou krabičku <3). O monsteře mi nemluv! Za mého mládí nám doma zabírala čtvrtku obýváku a nechtěj vědět, jak to s ní dopadlo! (taťkovi jednou došla trpělivost...) Ať se dál daří,
    V.

    OdpovědětVymazat
  4. Joo, v ložnici je džungle! Teď jsem se dočetla, že prý to není moc zdravé mít v ložnici rostliny... ale když mně pohled na ně dělá tak dobře! Ano, krabička se po přesunech nakonec usídlila tam vedle jelenů a je moc užitečná. Ale co do ní dáváme bys asi neuhodla ;-)...
    Škoda, že ji taťka nerozsekal na mnoho malých monster. Dneska jsi mohla být v balíku! :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Nádhera, kdo jednou podlehne kráse pokojových rostlin, je navždy polapen. Také jsme U Kocoura podlehli, u nás vyhrávají sukulenty...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, sukulenty jsou skvělé a vděčné rostlinky :-)

      Vymazat