Návrat architekta...

Milí přátelé, omlouvám se moc všem, kteří si tento blog oblíbili, nějakou dobu čekali na nový příspěvek a pak to čekání už prostě vzdali. Utekly víc než tři roky. Za tři roky se toho stane v životě člověka hodně. Jestli vás zajímá, co se stalo u nás, tak čtěte dál...

Tak předně... je nás o jednoho víc (někteří jste to už nejspíš zaznamenali na IG). Kromě Madlenky, které už je sedm a půl, chodí do druhé třídy a je z ní už fakt velká holka, přibyla do naší rodiny ještě Gábinka. Té jsou tři a půl. Ano, počítáte správně. Poslední příspěvek na tomto blogu byl publikován pár dní předtím, než se narodila. Pak už to byl fičák a mým úkolem číslo jedna bylo to všechno nějak přežít, ostatní zájmy šly na dlouho stranou. Mrkám do střev tohoto blogu a právě jsem napočítala něco přes dvacet konceptů - dvacet článků, které jsem pro vás chystala a už nedopsala, a některé z nich už jsou teď prostě mimo. Některé ne a třeba je ještě dopíšu, to se všechno uvidí. Času na sebe už je totiž zase o maličko víc...

Já a moje děvčata, léto 2023 v milovaném Znojmě

Tvořím pořád. Tvoření je moje láska a hnací motor. Jen už těch kreativních projektů je o dost míň, je prostě těžší si na ně najít čas. A tak si ho snažím dělat vědomě alespoň tak, že jednou za čtrnáct dní vypadnu z domu na kroužek keramiky a zanořím ruce do hlíny, což je vskutku parádní terapie. Začala jsem loni a naučila se už hodně o různých typech hlíny, glazurách, engobách, rozličných postupech... a  doma nám přibyla hezká řádná keramických maičkostí. Čas od času se na instagramu s některými chlubím. V zimě taky pletu svetry. A pak je s největší pýchou nosím na sobě.

Jeden z mých výrobků, i když přiznávám, nápad je 
převzatý z pinterestu :-)

Loni jsme taky s partou kamarádek založily u nás na vsi Komunitní centrum. Myšlenka přišla do mé hlavy někdy v období covidu a už se nepustila. Po rozpravách se starostou jsem cvičně rozjela několik aktivit, účast sice nebyla závratná, ale našlo se pár nadšenců, kteří se rozhodli do toho jít se mnou a dali tomu lepší tvar. Děkuju Léni, Janči a Aničce za odhodlání. V současnosti máme vlastní prostory, dotaci z EU, 1x týdně dopolední mamacentrum pro rodiče s malými dětmi, odpolední herničku pro starší děti, 1x v měsíci děláme hraní deskových her pro veřejnost, hospodský kvíz a párkrát do roka se scházíme v ženském kruhu a kreativně tvoříme. Občas je to dřina a boj, občas nás přepadá trudomyslnost, ale smysl to má a odměnou za dobrovolnickou činnost jsou pozitivní ohlasy sousedů :-)

Ale můj projekt number one pro toto období je návrat do práce. Zatím tedy pozvolný, Gabča totiž začala od září chodit do školky a v podstatě se adaptujeme na nový režim, střídání období bacilů a nebacilů. Ale moc se těším. Ráda bych se vrátila ke své původní profesi architekta a designéra. Poslední roky jsem se jí věnovala jen omezeně, občas se ozval některý z mých dřívějších klientů a potřeboval doma zase něco vylepšit :-) a já jsem mu s potěšením pomohla, i když to bylo docela s vypětím všech sil, protože spánková deprivace po těch letech na mě začala docela tvrdě doléhat... teď už jsme naštěstí jinde, a tak jsem plná nadšení a očekávání, co pěkného zase vymyslím, a moc se na to těším. Pokud byste i vy potřebovali pomoci s bydlením - navrhnout studii rodinného domu, zrekonstruovat ten starý, nastavit, přistavit, upravit dispozici bytu nebo hezky a účelně vybavit interiéry, případně pokojíček pro vaši ratolest, dejte mi vědět, ráda vás poznám! Veškeré informace, které ke spolupráci potřebujete vědět, najdete u mě na pracovních stránkách  , případně na facebooku a nebo instagramu .

Tady je pár ukázek, co jsem v poslední době tvořila...

Pokojíček pro jednu holčičku. Tahle spolupráce mě
moc bavila, protože jsme s klientkou dokonale souznily :-)

Výsledek se moc povedl!

Novostavba domu pro mladou rodinu, opět srdcoví
klienti, kteří jsou se mnou už mnoho let :-)

Toto je pro změnu pokoj našich holčiček,
který možná z tohoto blogu znáte ještě z dob,
kdy byla Madla jedináček a teprve se zařizoval.
Takto jsme vyřešili problém co s domečkem, protože
je hezký, ale kupovat druhý už mi přišlo fakt moc :-)
Z postelí je možné vytvořit dvoulůžko bez mezery
uprostřed (současný stav), a nebo dvě samostatná lůžka.

Schodišťová hala v jednom moderním rodinném domě

Tak toto je ještě teplé z pece.
Rekreační objekt v jižních Čechách.

Tož toliko novinky ode mě. Snad budu mít teď víc příležitostí resuscitovat tento blog a ozvu se brzy zas s nějakými svými soukromými výtvory, nápady a nebo zamyšleními. Mějte krásný leden a nepropadejte smutku a panice, jaro jednou určitě přijde :-)

Proč další polštář? Protože proto!

 Taky znáte argument "protože proto?". Můj manžel s kamarádem pro tuhle úchylku vymysleli termín "argument popírání holokaustu". Prostě takový ten argument, kdy už nemáte co říct, ale chcete mít poslední slovo. Třeba já obvykle v tuhle chvíli říkám "brekeke". Zalovte v paměti - určitě tam taky máte ten svůj, že jo? No ale proč to říkám? Zjistila jsem, že v domácnostech se často vedou diskuse kvůli polštářům. Řekněme si to upřímně - muži je nenávidí, je to takový ten otravný element na pohovce, který jim překáží, neustále ho musí přehazovat z místa na místo, občas to spadne, drží se pod ním drobky... zrovna nedávno jsem byla na konzultaci se svými klienty svědkem toho, jak si pán dělal ze své partnerky veřejně srandu přesně kvůli tomuto tématu. Zas ty tvoje polštáře, že jo? Ať máš co vybírat!... no a u nás doma je to nejinak. Slýchám kvůli nim posměšky dnes a denně. Taková zbytečnost přeci! Tuhle se mi manžel snažil jeden vystrnadit z ložnice, samozřejmě s typickým "a k čemu to tu vlastně je?". No ale nejsem žena včerejší. Jsem o krok dál. Řekla jsem mu, že si s ním před spaním podepírám hlavu, když čtu. A bylo po diskusi. Toto nějak zvládnul přijmout. Uf! Kromě toho mám navíc doma posilu do týmu. Madla polštáře zbožňuje. Tulí se s nima. Buduje z nich domečky. Postýlky. Ploty. A - představte si - i závodní dráhy! No a tak si říkám, že pro tyto účely se vůbec nic nestane, když jich ještě pár přibude. Sedla jsem za poslední půlrok párkrát ke stroji. Vzala do ruky jehlice. A tu jsou naše nové přírůstky.

DIY závěsný květináč

 Tak jsem se po delší době zase hecla a něco stvořila. Závěsný květináč do našeho obýváku. Bylo to asi tak někdy na podzim... no a teď jsem se hecla podruhé a porodila o tom článek. Pokud máte rádi upcycling, rostliny a ve sklepě pár pokladů, možná Vám přijde vhod a třeba se doma z dlouhé chvíle v době koronavirové hecnete taky! ;-)

Jak se mi daří?

No, odpovím Vám možná trochu oklikou. Tento článek jsem připravovala v lednu, jakožto shrnutí mého uplynulého roku a zároveň novoročních předsevzetí pro letošek. Jak vidíte, nějak jsem jej vůbec nezvládla publikovat, což o tom "jak se mám" tak trochu napovídá :-) Takže teď jsem jej lehce oprášila, protože si myslím, že je v něm snad i pár užitečných informací pro ostatní (podobně postižené) mámy a bylo mi líto jej smazat. Kdo jste na mě tedy ještě úplně nezanevřeli, můžete se začíst o tom, jak aktuálně bojuju ;-)

PF 2020

Milí přátelé, blíží se nám konec roku. Vánoce jsou tady! O tom, že si advent už měsíc užíváme opravdu intenzivně, svědčí malé množství příspěvků na blogu i fakt, že tento článek mám připravený už týden, ale teprve teď jsem našla minutu ho sem vložit. Ale myslím, že přesně o tom by sváteční doba měla být: méně času za displayem/monitorem, více času na zážitky a setkávání...

Tipy na dárky / zábava pro děti do auta

Dneska Vám krátce představím šikovnou hračku, která rozvíjí fantazii a hlavně se, co do rozměrů a praktičnosti, hodí jako hračka na cesty - do auta, nebo klidně i do kavárny, když si to svoje kapučínko chcete vypít v klidu :-)

Dopis Ježíškovi aneb tip na dárek pod stromeček

V jednom z minulých příspěvků jsem zmiňovala, že už pomalu píšeme dopis Ježíškovi. Tedy, lépe řečeno, vše už máme dávno promyšlené, jen ten fyzický akt 'psaní dopisu' jsem nechávala záměrně až na Advent, jednak proto, abych měla pro Madlu nějakou vánoční aktivitu, a taky proto, že chceme dopis rovnou odnést do Ježíškovy schránky na vánočních trzích. A po čem že to letos Madla tak touží?

Jsem na kaši...

... v posledních měsících víc než dříve. A proto je potřeba si dát hutnou kaši. Zasytí, dodá energii a vitamíny. My s Madlou si je vaříme moc rády už dlouho, v podstatě od jejího roka a půl, dá se říci. Jde o moje vymyšlené recepty a protože se na ně už několik kamarádek s malými dětmi ptalo, rozhodla jsem se tady o ně podělit a zároveň vám nabízím i prostor k jejich obohacení, úpravu a nebo klidně vlastní osvědčenou inspiraci. Pojďme na to:

Svatební veselení

Dneska alespoň krátce o mém dosud posledním miniprojektu, který jsem spáchala začátkem října. Měli jsme totiž v rodině svatbu...

Podzimní věnec

 ... tak tohle tvoření z minulého týdne bylo opravdu za pět dvanáct, zanedlouho už ho totiž zřejmě vyměníme za vánoční. Ale když potřebujete alespoň na chvilku zabavit dítě a ta podzimní odkvétající příroda je tak barevná, že...

Renovace 2019 / Dětské houpací křesílko

Mohlo by se zdát, že všechny moje kanály pomalu odumírají. No, abych byla upřímná, skoro se stalo. Letos jsem se ocitla v nějakém začarovaném kruhu a času se mi začalo kriticky nedostávat. Hodně to souviselo s mojí prací - s tím, jak Madla roste (a výše rodičáku se povážlivě úží), jí prostě přibývá. Všechno to vyvrcholilo na podzim, kdy jsem zoufale doháněla resty vzniklé rozvolněným prázdninovým režimem a do toho se přidaly zdravotní potíže. Dostala jsem se do zlomového bodu, stejně jako spousta bloggerů, a uvažovala jsem, jestli v publikování vůbec pokračovat. Začalo mi to připadat úplně zbytečné a nedůležité. A tak jsem to prostě dala k ledu. Až po několika měsících absence na síti jsem si uvědomila, že mi to vlastně dělá radost. Že to je moje forma komunikace. A v tomto podivném bezčasí na mateřské, kdy se člověk ráno probudí do zaneřáděného bytu, přes den ho pětkrát uklidí, pětkrát navaří a večer je všude úplně stejný nepořádek a nikde žádný hmatatelný výsledek čehokoli, je přesně TOHLE ten můj malý hmatatelný výsledek. A tak jsem procitla z těžkého snu. Pomalu se z toho hrabu a doufám, že se blíží konec toho tmavého tunelu. Takže co se blogu týče, neříkejme tomu smrt, spíš hibernace. Pro ty, kdo sem občas zaskočí, bych ráda slíbila zase jakousi pravidelnost. Ovšem frekvence bude asi o něco nižší, než jste byli zvyklí. Nápady mi nedošly. Některé jsem v létě stihla i zrealizovat. Dát k nim dohromady články je ale pro mě obtížné. Všechno nafotit ještě obtížnější. Dneska tedy po dlouhé době první příspěvek. Ukážu vám, co jsem naposledy spáchala v oblasti renovací. Je to opět takový miniprojekt, ale i tak mi zabral spoustu času, slepovala jsem ho doslova z jednotlivých volných minut. Jedná se o dětské houpací křesílko, které všechny předrevoluční děti pamatují z mateřinek a někteří z vás ho možná měli i doma...

Začarovaná stěna

 Myslím, že každý byt má nějaké zákoutí, kde se dějou divný věci. Takový bermudský trojúhelník. Znáte to taky? U nás doma je to stěna v předsíni...

Domeček a spol po desáté: velké odhalení

 Už jsem vás napínala dost dlouho. Už o našem domě víte všechno. Takže na úvod netřeba dalších slov a rovnou se pojďte podívat, jak to dopadlo. Tady je: toto je verze číslo 1...

Jarní dekorace na stůl

Moje dcera už rok přes den nespí. Večer chodí pozdě. Je to prostě držák! (chjo!)... A ještě později večer já zasedám za kompjůtr a do pozdních/brzkých hodin rýsuju lidem krásné domovy. Od té doby jsou mé DIY projekty skutečně pětiminutovky. Pokud si chcete za tři sta sekund vytvořit jarní dekoraci na stůl, pojďte se mrknout, jak na to.

Domeček a spol po deváté: renovace staré kuchyňky

Dneska (naposledy před velkým odhalením) budu povídat o tom, jak jsem renovovala kuchyňku do našeho domečku pro Barbie.

Oslava mateřství v hudbě

Ilustrace: Emilia Vallek (mrkněte na Instagram )

Dneska slaví všechny mámy. Nikdy jsem netušila, jak obrovská věc to je, dokud jsem se jí nestala...

Prý se tomu říká láska...

Neustále ho chodíte okukovat, říkáte si, že to je "to ono", ale pořád otálíte, otálíte, k ničemu se nemáte. No a najednou, ve chvíli, kdy se konečně rozhoupete, zjistíte, že už jaksi není na trhu. A tak hledáte dál, v srdci smutek a v hlavě máte pořád tu svoji vizi, ostatní s ním srovnáváte, nedaří se vám ho vymazat z paměti. Byla to prostě láska. Pak, zničeni hledáním a skoro rezignující, se najednou naprosto neplánovaně znovu zamilujete. Je to něco zcela jiného. Ale vy víte, že to tak prostě asi mělo být. Že to čekání za to stálo. Byli jste pro sebe stvořeni! Zdá se vám, že jsem vám popsala setkání s životním partnerem? Ne! Takto jsem vybírala svítidla k nám do obýváku!

Domeček a spol po osmé: textil

 Tak dnes zase krátce o domečku pro panenky. Už se nám ta mozaika pomalu skládá dohromady, viďte? ;-) Jistě mi dáte za pravdu, že útulný interiér se neobejde bez textilií - koberečků, polštářů, povlečení a záclonek. Dlouho mi trvalo, než jsem vybrala a zkombinovala vzory. Takže jak to dopadlo?

Postel je oblečená ryze skandinávsky, jednoduše. Ale ty proužky mi vlastně tak trochu připomínají i český kanafas. V kombinaci se čtverci se mi líbily nejvíc. A navrch dřevěný knoflík jakožto nezbytný detail. Postel dle mého nákresu vyrobil opět Madlenčin dědeček. Nezbytná ovčí předložka je ustřižená z chlupaté imitace za pár kaček.

S háčkovanými koberečky a pufy na sezení pomohla pro změnu babička, jelikož tuto techniku jsem si zatím stále neosvojila. Oběma rodičům tímto moc děkuji!

Dále tu máme peřinky do postele dětí a kojenců :-) Tak dlouho jsem se nemohla rozhodnout, kterému z nich přidělím mentolové a kterému žluté, až jsem to nakonec vyřešila jako Koloběžka první!

Takto?

Nebo radši tak? Zvolte si stranu dle libosti :-)

Předložku do koupelny už znáte z TOHOTO článku.

No a nakonec záclonky. Na ty už nezbývalo před Vánoci moc času a sil, a když se hladký voál, se kterým jsem původně počítala, ukázal během šití jako nevhodný, protože v tak titěrných rozměrech byl prostě strašně toporný a vůbec nespolupracoval, nakonec jsem použila zbytky Madlenčiny záclony do pokojíčku, která je z Ikea a vyznačuje se tou kladnou vlastností, že se netřepí ani když není obšitá. Díky tomu jsem se nakonec úplně vyhnula překládání, které tu netvárnost velkou měrou podporovalo... no ale zblízka to FAKT JAKO moc nezkoumejte, jo? :-D

Úchyty pro garnýže jsme vytvořili z oček s vruty a při montáži jsem si od manžela vyslechla hodně nepěkných věcí na svoji adresu, ale nakonec se dílo podařilo. Samotná garnýž je pak vyrobená z pletací jehlice. Věřím, že by to šlo i sofistikovaněji ;-)

No a to je dneska všechno. Brzy už všechny kousky uvidíte přímo v jejich přirozeném prostředí. Zatím čau!

Moje zelené kámošky + knižní novinka o nich + dekorační tip za 10 korun

Vy, kteří jste někdy propadli kouzlu pokojovek, mi určitě dáte za pravdu, že je to závislost. Na rozdíl od jiných tato navíc není zdraví ani nijak škodlivá... tedy, pokud vám nedělá pravidelný průvan v peněženkách. Tomu já se snažím odolávat, a tak dávám přednost výměně výpěstků mezi kamarády a nebo se ujímám kytek bez domova. Už se to o mě celkem rozneslo. A manžel začíná trpět. Neumím totiž v tomto ohledu říkat NE. Takže se u nás doma pravidelně řeší nerudovská otázka. Kam s tím tentokrát?

Domeček a spol po sedmé: úprava starého nábytečku

Dneska jenom krátce o nábytku, který bude tvořit součást vybavení domečku pro Barbie. Mám z něj velkou radost. Je totiž z druhé ruky. Čili jsou to kousky, které už mají něco odžito - takže je za nimi jednak napsaný nějaký příběh, za druhé jsme o kousíček méně zatížili planetu... no a v neposlední řadě mi to samozřejmě nabízí báječnou možnost přizpůsobit si ho podle svých potřeb. A vy víte, že to já nikdy neodmítnu!