Taky znáte argument "protože proto?". Můj manžel s kamarádem pro tuhle úchylku vymysleli termín "argument popírání holokaustu". Prostě takový ten argument, kdy už nemáte co říct, ale chcete mít poslední slovo. Třeba já obvykle v tuhle chvíli říkám "brekeke". Zalovte v paměti - určitě tam taky máte ten svůj, že jo? No ale proč to říkám? Zjistila jsem, že v domácnostech se často vedou diskuse kvůli polštářům. Řekněme si to upřímně - muži je nenávidí, je to takový ten otravný element na pohovce, který jim překáží, neustále ho musí přehazovat z místa na místo, občas to spadne, drží se pod ním drobky... zrovna nedávno jsem byla na konzultaci se svými klienty svědkem toho, jak si pán dělal ze své partnerky veřejně srandu přesně kvůli tomuto tématu. Zas ty tvoje polštáře, že jo? Ať máš co vybírat!... no a u nás doma je to nejinak. Slýchám kvůli nim posměšky dnes a denně. Taková zbytečnost přeci! Tuhle se mi manžel snažil jeden vystrnadit z ložnice, samozřejmě s typickým "a k čemu to tu vlastně je?". No ale nejsem žena včerejší. Jsem o krok dál. Řekla jsem mu, že si s ním před spaním podepírám hlavu, když čtu. A bylo po diskusi. Toto nějak zvládnul přijmout. Uf! Kromě toho mám navíc doma posilu do týmu. Madla polštáře zbožňuje. Tulí se s nima. Buduje z nich domečky. Postýlky. Ploty. A - představte si - i závodní dráhy! No a tak si říkám, že pro tyto účely se vůbec nic nestane, když jich ještě pár přibude. Sedla jsem za poslední půlrok párkrát ke stroji. Vzala do ruky jehlice. A tu jsou naše nové přírůstky.
Číslo jedna - lněný
Já vím, vypadá obyčejně. Ale mám z něho strašnou radost. Tak za prvé miluju tu barvu! Za druhé jeho pomačkaný vzhled. A za třetí vzniknul z látky - závěsu, který jsem pořídila v Ikea výprodeji za tři stovky. Jedna jeho část přistála na okně. Ze spodní odstřižené části je právě tento polštář. A ještě druhý. A běhoun na stůl. No a celá druhá polovina (rozumějte druhý závěs, který nepoužiju, protože máme okno v kuchyni jakoby asymetricky) mi zbyla na letní šaty. Snad to do příští sezóny stihnu spíchnout :-)
Číslo dvě - obrázkový
... s motivem lesa. Mátovo-tyrkysový. Do pokojíčku. Tenhle vzorek jsem v obchodě nemohla nechat. A ta barva - přesně do naší pokojíkové trojkombinace. 35x35cm a otevírání na skrytý zip.
Číslo tři - pletený
Už roky mám plný šuplík různých vln. Měla jsem s nimi velké plány, nakonec se však ukázalo, že nemám dostatek disciplíny na pletení svetrů a jiných složitých kreací, takže co s nimi? No jistě - to, u čeho se při filmu nemusí moc přemýšlet, a čeho není nikdy dost. Polštář, že ano. Tento konkrétní pletený celý hladce a zakončený čtveřicí dřevěných knoflíků, které jsou naprosto lokální a navíc handmade a vyrobil je náš kamarád. Děkujeme, Miro! :-)
Ještě mám rozpracovaný jeden další kousek, ale zatím není hotov a s mým tempem posledních měsíců kdo ví, kdy bude. Takže o tom snad někdy příště. Že by za tři roky? Brekekeeeee!
Krásný blog, škoda, že nepřibývají články.
OdpovědětVymazatMilý Kocoure, moc děkuji za návštěvu i za pochvalu. Články nepřibývají, taky mě to mrzí, ale teď při dvou dětech už to prostě nezvládám. Snad časem opět :-) Každopádně v současnosti funguju aspoň na Instagramu, kde se snažím psát své myšlenky a občas přidat i nějaké DIY, tak se třeba potkáme tam :-)... přeju pěkný den! Mája
VymazatLíbí se mi, jak moc je vidět ten zásah člověka, který tomu fakticky trochu rozumí a ví, jak se k tomu prostoru má chovat a co tím může vyřešit. U nás byla firma VZT Praha a celkově jsme prostě tohle řešili i s architektem v rámci původního bytu, i v současnosti teď v rodinném domě. :) Jako nejlépe zainvestované peníze. :)
OdpovědětVymazatTo mě rozesmálo! U nás doma taky vedeme věčný boj o polštáře – chlapi zkrátka nechápou, jaký mají smysl, zatímco my ženy si jich užíváme nejen pro dekoraci, ale i pro pohodlí. 😊 A když už se o ně tolik mluví, pro ty, co se třeba rozhodnou rozšířit svou sbírku nebo najít nějaký originální kousek, existuje spousta skvělých možností, kde lze ušetřit s výhodným kupónem. Naštěstí jsou polštáře dnes dostupné v mnoha stylech a vzorech, takže si vybere každý – a ušetřit se určitě vyplatí. Polštáře zkrátka patří do každého domova, ať už se to pánům líbí, nebo ne!
OdpovědětVymazat