pátek 1. května 2020

Proč další polštář? Protože proto!


 Taky znáte argument "protože proto?". Můj manžel s kamarádem pro tuhle úchylku vymysleli termín "argument popírání holokaustu". Prostě takový ten argument, kdy už nemáte co říct, ale chcete mít poslední slovo. Třeba já obvykle v tuhle chvíli říkám "brekeke". Zalovte v paměti - určitě tam taky máte ten svůj, že jo? No ale proč to říkám? Zjistila jsem, že v domácnostech se často vedou diskuse kvůli polštářům. Řekněme si to upřímně - muži je nenávidí, je to takový ten otravný element na pohovce, který jim překáží, neustále ho musí přehazovat z místa na místo, občas to spadne, drží se pod ním drobky... zrovna nedávno jsem byla na konzultaci se svými klienty svědkem toho, jak si pán dělal ze své partnerky veřejně srandu přesně kvůli tomuto tématu. Zas ty tvoje polštáře, že jo? Ať máš co vybírat!... no a u nás doma je to nejinak. Slýchám kvůli nim posměšky dnes a denně. Taková zbytečnost přeci! Tuhle se mi manžel snažil jeden vystrnadit z ložnice, samozřejmě s typickým "a k čemu to tu vlastně je?". No ale nejsem žena včerejší. Jsem o krok dál. Řekla jsem mu, že si s ním před spaním podepírám hlavu, když čtu. A bylo po diskusi. Toto nějak zvládnul přijmout. Uf! Kromě toho mám navíc doma posilu do týmu. Madla polštáře zbožňuje. Tulí se s nima. Buduje z nich domečky. Postýlky. Ploty. A - představte si - i závodní dráhy! No a tak si říkám, že pro tyto účely se vůbec nic nestane, když jich ještě pár přibude. Sedla jsem za poslední půlrok párkrát ke stroji. Vzala do ruky jehlice. A tu jsou naše nové přírůstky.

DIY závěsný květináč


 Tak jsem se po delší době zase hecla a něco stvořila. Závěsný květináč do našeho obýváku. Bylo to asi tak někdy na podzim... no a teď jsem se hecla podruhé a porodila o tom článek. Pokud máte rádi upcycling, rostliny a ve sklepě pár pokladů, možná Vám přijde vhod a třeba se doma z dlouhé chvíle v době koronavirové hecnete taky! ;-)

středa 22. dubna 2020

Jak se mi daří?


No, odpovím Vám možná trochu oklikou. Tento článek jsem připravovala v lednu, jakožto shrnutí mého uplynulého roku a zároveň novoročních předsevzetí pro letošek. Jak vidíte, nějak jsem jej vůbec nezvládla publikovat, což o tom "jak se mám" tak trochu napovídá :-) Takže teď jsem jej lehce oprášila, protože si myslím, že je v něm snad i pár užitečných informací pro ostatní (podobně postižené) mámy a bylo mi líto jej smazat. Kdo jste na mě tedy ještě úplně nezanevřeli, můžete se začíst o tom, jak aktuálně bojuju ;-)